Haiku slepé lásky

15. listopadu 2017 v 21:32 | Petr Vápeník |  Haiku

Někdy se o lásce říká, že je slepá, a jsme zvyklí to brát spíš jako projev lidské slabosti. Jako kdyby nás taková slepota zbavovala správného rozumného směru a činila naše kroky nejistými a zmatenými. Jako kdyby jediným správným cílem bylo ze slepé lásky opět prohlédnout a ve střetu se skutečností se v mžiku velkého prozření vítězoslavně udeřit do čela a vykřiknout ono klasické archimédovské "Heuréka!"

Já to beru trochu jinak. Slepou lásku považuji za jev výsostně pozitivní, dokonce za dar velké ceny. Podobně jako slepá spravedlnost je správná, protože v daný okamžik měří každému stejně, slepá láska je podle mne správná proto, že dokáže tomu správnému člověku měřit stejně velmi, velmi dlouho, nejspíš už napořád, ať už je na tom jakkoli, ať se právě daří skvěle nebo naopak ani trochu, ať kolem padají vlády nebo se lámou kontinenty, to slepá laska nevidí anebo - vidí-li - to nepovažuje za podstatné. Pokud z ní prozříme, nejspíš nebyla tolik láskou jako okouzlením či poblázněním, prostě časem nasadíme nové brýle a s nimi se otevřou nové výhledy. Skutečná láska bývá, věřím, slepá nevyléčitelně, protože jen tak nám dokáže náhradou otevřít nové, dosud netušené smysly. Aspoň tak si ji představuji. Potmě a popaměti :-).


Haiku slepé lásky

Miluje stejně

v slunci i o půlnoci

s bílou holí snů.



Pozn.: Nu, stálí návštěvníci už vědí, že po krátkém haiku většinou následuje odkaz na nějaký článek z blogové prehistorie. Tentokrát se vypravíme až do úplných začátků mého blogu: Necelé dva měsíce po jeho založení jsem publikoval malou "povídečku" s názvem O podivném přání pana Vendelína. A kdo je (nebo aspoň před osmi a půl roky byl) onen pan Vendelín? Slušný, zdravý, zasmušilý... Tedy - zdravý, a přesto zasmušilý. Anebo ještě přesněji - zdravý, a právě proto zasmušilý. A - abychom použili analogii dnešní "nevyléčitelně slepé lásky" - téměř nevyléčitelně zdravý. Že to nedává smysl? To si jeho ošetřující lékař, dnes už velmi slavný doktor Vodseďálek, zpočátku myslel taky :-).
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 15. listopadu 2017 v 21:40 | Reagovat

Slepou lásku sem nepoznala, jen neopětovanou, ale nevymáhanou. Nevím jestli je dobré se slepě zamilovat a hodit rozum za hlavu. Platonicky snad. :-)  :-)

2 Čerf Čerf | E-mail | Web | 15. listopadu 2017 v 21:47 | Reagovat

[1]: Pozor, rozum se v mém pojetí nevylučuje :-)

3 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 15. listopadu 2017 v 21:50 | Reagovat

To je dobře- stejně je to haiku hezké, takové citové k zamyšlení...

4 King Rukola King Rukola | Web | 15. listopadu 2017 v 22:17 | Reagovat

biela palica snov je vers prekrasny!

5 matka matka | 15. listopadu 2017 v 23:37 | Reagovat

Bylo, nebylo ?
Něžný dotek vzpomínek
brána věčnosti

6 Joina Joina | Web | 16. listopadu 2017 v 7:08 | Reagovat

Napsal jsi to skvěle.
Bohužel jsem takovou lásku poznala a docela dost toho lituji.

7 Alka-fejetony Alka-fejetony | E-mail | 16. listopadu 2017 v 8:02 | Reagovat

Já si myslím, že každá slepota je značně nebezpečná.

8 Jarka Jarka | Web | 16. listopadu 2017 v 8:21 | Reagovat

Bez výhrad a navěky dokáže milovat jen Bůh. Slepá láska v lidském měřítku je vnímána opravdu s mínusovým znamínkem. Většinou znamená, že prozření bylo takovým tím příslovečným pádem "ústy na hubu". 8-O  :-D

9 Čerf Čerf | E-mail | Web | 16. listopadu 2017 v 8:43 | Reagovat

[8]: Právě že tam takové záporné znaménko je; mně to přijde škoda :-). Myslím, že láska je v tom nevinně, protože pokud jí litujeme, nejspíš to nebyla ona, ale jen její dvojnice :-).

10 Jarka Jarka | Web | 16. listopadu 2017 v 9:15 | Reagovat

[9]: Máš naprostou pravdu. Jó, kdyby byla na světě jen ta láska s velkým "L" na začátku, to by byl Ráj na Zemi. :-D

11 quick quick | 16. listopadu 2017 v 10:03 | Reagovat

Verše krásné.
Slepá láska musí mít ovšem protějšek - nebo jen slepě miluje a nepotřebuje odezvu?
Když se nevyloučí rozum, tak podle mne láska slepá nemůže být, protože se zastaví např. před vraždou z lásky.
I když to bude už patologie, třeba patologická žárlivost. A není potom slepota lásky také patologie?
Snažím se pochopit, ale nezdá se mně to jako jednoznačné a jednosměrné.

12 Axina Axina | Web | 16. listopadu 2017 v 13:43 | Reagovat

Myslím, že láska může být velká a oddaná a současně třeba i beznadějná a neopětovaná ("Láska je silnější, než smrt"), ale nesmí být slepá.
Pak to není láska, ale posedlost.
Jsou to extrémy, které teď uvedu, ale člověk by neměl bezvýhradně milovat např. osobu, která se stala bestiálním vrahem. Devalvoval by tak samu podstatu něčeho tak vznešeného jako je láska.
Ostatně ani spravedlnost by neměla být slepá. "Vražda na tyranu není zločinem."

13 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 16. listopadu 2017 v 16:31 | Reagovat

Slepota sněžná
vždycky je něžná.

14 Čerf Čerf | E-mail | Web | 16. listopadu 2017 v 16:48 | Reagovat

[12]: Určitě souhlasím, že posedlost není láska. Ale o posedlosti jsem nepsal ;-). Spravedlnost by podle mě slepá být měla,  v uvedeném případě tak, že bude přistupovat k vraždě na tyranu stejně shovívavě, ať už ji provede kdokoli.

15 Axina Axina | Web | 16. listopadu 2017 v 17:04 | Reagovat

[14]: Vím, že jsi nepsal o posedlosti. To já jsme napsala, že slepá láska je posedlost  ☺
Jen aby justice byla tak sofistikovaná...

16 quick quick | 16. listopadu 2017 v 18:39 | Reagovat

[13]: Když je něžná
     není sněžná.

17 Čerf Čerf | E-mail | Web | 16. listopadu 2017 v 19:01 | Reagovat

[15]: Tak sofistikovaná nikdy nebude, ale je její věčnou povinností se o to snažit :-).

[13]:[16]:
Sovice
je sněžná více.

18 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 16. listopadu 2017 v 19:55 | Reagovat

[16]:
S flaškou režné
bráním se slepotě sněžné.
/s lepou sovicí/

19 Čerf Čerf | E-mail | Web | 16. listopadu 2017 v 20:59 | Reagovat

[18]: S lahví režné?
To je v Čechách běžné!

20 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 16. listopadu 2017 v 22:49 | Reagovat

[19]:
S lepou sovicí
se slivovicí...

21 Čerf Čerf | E-mail | Web | 16. listopadu 2017 v 23:27 | Reagovat

[20]:
Těší mě více
pálená sova
z dobré pálenice :-)

22 matka matka | 17. listopadu 2017 v 10:37 | Reagovat

Křídlem mávla sova pálená
kouzlo lásky slepé
do snů lidských vložila :-D

23 Jarda Jarda | 17. listopadu 2017 v 14:14 | Reagovat

Petře, místo té bílé hole snů bych spíše napsal “dočasně internován v pražské nemocnici”😉

24 Le fille Ash Le fille Ash | E-mail | Web | 17. listopadu 2017 v 14:47 | Reagovat

Krásně, krásně jsi to napsal. Dokonce jsem se u čtení musela několikrát pousmát. Jinak to nešlo. A navíc, já ti ráda vše, co jsi napsal, pěkně odkývu. Vidím to stejně. :)
Láska je něco, co je cenné a co trvá. A když vymizí, nebyla to láska...

25 T. T. | 17. listopadu 2017 v 18:01 | Reagovat

Jak fantastické
to jemné stoupající chvění
od prvního polibku
do posledního okradení...

:-D

26 T. T. | 17. listopadu 2017 v 20:49 | Reagovat

V hračkářství nabízejí panenku Bárbí v kalhotkách za čtyřista padesát korun, v sukýnce za pět set, a jenom samotnou za tisíc pět set. Kupující se diví poslední vysoké ceně, a prodavačka mu sděluje, že k panence  patří ještě Taddův domeček, jeho autíčko, a bazén. :-D

27 Čerf Čerf | E-mail | Web | 17. listopadu 2017 v 23:04 | Reagovat

[22]: :-)

[23]: Jaj, Jardo, to je o osm slabik víc, než povoluje norma! To by mi u mistra Bašó jistě neprošlo :-).

[24]: Díky, takové pousmání každopádně beru! :-)

28 Čerf Čerf | E-mail | Web | 17. listopadu 2017 v 23:07 | Reagovat

[25]:[26]: To nedokážu posoudit, nemám takovou osobní zkušenost. Ale dokážu ocenit, že vaše veršovánka má velmi dobrý rytmus :-).

29 Miloš Miloš | Web | 17. listopadu 2017 v 23:36 | Reagovat

Úplně slepou lásku jsem asi nezažil, ale s mnoha dioptriemi několikrát :-).

30 Jarda Jarda | 18. listopadu 2017 v 8:06 | Reagovat

[27]: Petře, k nepřetržitému milování “dnem i nocí” (u Tebe trochu modifikováno) se mi spíše hodí resp. rýmuje ta nemocnice, neboť v tomto případě mi přišla na mysl “smrt z důvodu usouložení”, tj. infarkt😉

Petře, věřím Ti (máš soudruhu mou plnou důvěru), že si tu holou rýmovanou větičku jistě o 8 slabik zkrátíš!😉

31 T. T. | 18. listopadu 2017 v 9:45 | Reagovat

/ 28 /  Co není může být. Nejcennější co člověk člověku může dát, je názorný odstrašující příklad. Kolega třeba tvrdil, že výšepopisované "jemné stoupající chvění" někdy přecházelo ve vibrace, podobné při práci se sbíječkou při kopání betonu, zejména když jeho bývalá bárbí dostala jeho domeček, autíčko i bazén... :-D

32 Janinka Janinka | E-mail | Web | 18. listopadu 2017 v 12:09 | Reagovat

Se slepeckou holí
láska více bolí.

33 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 18. listopadu 2017 v 22:11 | Reagovat

Tady žádné analýzy ani úvahy nemají místo. Je to prostě krásná a procítěná báseň :-)

34 Čerf Čerf | E-mail | Web | 18. listopadu 2017 v 22:59 | Reagovat

[33]: Díky, jsem rád, že ti to tak připadá, protože jsem si přál, aby taková byla.

35 Jarda Jarda | 19. listopadu 2017 v 8:15 | Reagovat

[29]: jejda Miloši, nejedná se o úchylku, že preferuješ “několikanásobně” zvětšeny jisté anatomické ...? 😃😎

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama