Listopadová paměť

17. listopadu 2017 v 22:10 | Petr Vápeník |  Fotočlánky

Kdysi před léty, tehdy ještě na kinofilm, jsem na Olšanských hřbitovech našel jedno místo, které tehdy rozproudilo mou fantazii: Krásná stará fotografie zobrazovala šaramantního mladého muže, který odpočíval v polorozpadlém hrobě zarůstajícím břečťanem. Fotka se musela rozpadnout teprve nedávno, nejspíš jí někdo pomohl. Ta fotka byla svědkem dávno odešlé doby, ale držela se, vzdorovala času, nenechavcům, povětrnosti i vandalům. Tu fotku jsem zařadil do své webové kolekce a nazval jsem ji jednoduše: Paměť. (Pozn.: Fotku jsem kdysi na blogu už publikoval, ale neškodí si ji připomenout jako prarodiče dnešní série :-))



Dnes jsem si řekl, že se půjdu na nejstarší část Olšanských hřbitovů podívat znovu, protože paměť je třeba čas od času protáhnout a procvičit. Jednak jsem se chtěl podívat, jestli ten starý obraz ještě najdu, a taky vyfotit něco nového s podobnou tématikou. První cíl se mi splnit nepodařilo: Starý, před mnoha lety focený hrob jsem nenašel. Lépe řečeno je zřejmé, že je to jeden z náhrobků, které popínavý břečťan zcela překryl, a já nechtěl rušit klid zdejších pohřbených a prohrabovat se hustou zelení a spletí větviček při hledání zbytků staré fotky. Aspoň druhý cíl jsem si ale splnit chtěl, takže vzniklo několik nových fotek. Paměť, paměť... Proč mě vždycky tohle téma napadne právě na svátek 17. listopadu? Možná proto, že se mi zdá, že některým lidem, vzývajícím staré předlistopadové pořádky, paměť slábne, ale spíš proto, že každý si prostě pamatujeme něco jiného. Oni si pamatují skoro ráj, kde bylo bezpečno, "jistoty", většina lidí měla přibližně stejně málo prostředků a všichni byli skoro o třicet let mladší. Já si pamatuji svět, do kterého bych se nechtěl vrátit ani na jediné odpoledne. Ach, ta paměť, mrška s tisícem tváří...

Jedna ze tří fotek na náhrobku ještě odolává, své dva souputníky ale již ztratila. Ano, parádní fotka z ateliéru, na níž to ženě z dávné minulosti neobyčejně sluší. Přesně tak si ji její potomci chtěli pamatovat a dodnes mají tu příležitost.



Během olšanského časného odpoledne vytrvale pršelo, ale mě to tentokrát od focení neodradilo. Na jednom z náhrobků byla položená malá kachnička, snad jako dárek náhodného pocestného nebo některého z prapraprapotomků. Kaštan se možná chtěl do kačenky trefit, kdoví, každopádně ti dva spolu vytvořili netradiční zátiší, které jsem zkusil vyfotit s extrémně malou hloubkou ostrosti, aby dvojice měla to pravé sólo.



Na náhrobcích často starších než dvě století občas nad nápisy vyhrávají zvláštní výtvarné kreace, které si, myslím, dávní stavitelé hrobů vůbec neuměli představit.



Někdy zbyla už jen stínohra, ze které občas vystoupí nějaké písmeno, či celé jméno. Listopadové vlhké podnebí rovněž dělá své, takže "stíny" mají více barev.



Jiné hroby se skrývají pod hustou břečťanovou peřinou. Kolik asi z našich vzpomínek se rovněž zimomřivě zachumlalo do milosrdného polozapomnění, kolik z nich jsme si za dlouhé roky přetvořili do podoby individuálních či kolektivních mýtů, o jejichž pravdivosti se utvrzujeme tím více, čím delší doba uplynula od skutečných událostí?



Pavučina prasklin na následující staré fotografii se mi zdála velice malebná. Zdá se, jako by stačilo zlehýnka fouknout a obraz se rozeskáče na desítky kousků. Ale on drží, bojuje, trvá. Ví, že proti času nemá žádnou šanci, ale odmítá se jen tak vzdát. Hle - dobrá nápověda a příklad nám živým.



Posílen přemítáním o času a paměti, přesunul jsem se mezi lidi, kteří si na Národní třídu přišli připomenout děje staré letos už 28 let. Chodím sem každý rok zavzpomínat na své vlastní neobyčejné zážitky z toho dne a na všechno to, co následovalo a co i s dlouhým odstupem považuji za fascinující a v důsledcích neobyčejně pozitivní. Abyste rozuměli, to je ta má paměť, sestávající z mých časem již trochu popraskaných obrazů. Nemusí přesně ladit s tou vaší, ani vám tu vaši nebudu rozmlouvat. Ale mě jsou ty obrazy i s velkým časovým odstupem pořád stejně milé a občas mi vženou do očí slzy radostného dojetí. A jak jsem se tak dnes rozhlížel po Národní třídě, rozhodně jsem nebyl sám.



Kdykoli na Národní třídu o 17. listopadu dorazím, vždycky je tu moc příjemná atmosféra. Tak nějak si představuji svátek - žádné zlostí odulé podmračené tváře, ale úsměvy, vzájemná ohleduplnost a slušnost. Pamětníci vyprávějí dětem, jiní chodí ponořeni do svých vlastních dávných zážitků, nevím, do duší jim nevidím. Prostě mi tu bývá dobře. Vypadá to, že ti, kterým tu dobře nebývá, na listopadový svátek zůstávají doma a vybíjejí své historické rozpaky či rovnou pohoršení shrabováním namoklého listí, což je jistě velmi užitečná alternativa mého příjemného bloumání listopadovým centrem Prahy.



V průchodu Nové scény Národního divadla právě velmi moudře hovořil filosof a profesor Jan Sokol o tom, jestli stále ještě platí, že pravda vítězí. No... Nebudu svými vlastními názory na toto téma optimistům kazit večer. Nevím, nevím, jestli je totiž dostatečným zadostiučiněním, že něčí pravda vítězí vždycky :-).



Na místě před dřívějším podloubím (dnes už je tu normální dům, podloubí bylo postupně přestavěno), poblíž něhož docházelo večer 17. listopadu 1989 k největším excesům ze strany bezpečnostních složek socialistického státu, se opět sešlo nejen hodně lidí, ale i hodně světýlek a květin. Aby taky ne, když se musela stát fronta, aby se člověk vůbec na to místo dostal, a taky se tu nejrůznější politici, televizní štáby a prezidentští kandidáti střídali jako apoštolové na orloji.



Druhé a o něco přístupnější vzpomínkové místo bylo z boku přízemních prostor, které jsou na místě bývalého podloubí. Zvenku lidé zapalovali svíčky a uvnitř byla výstava fotografií Tomkiho Němce, přičemž ta největší zvětšenina byla otočená do ulice. Chtěl jsem to vše dostat do jediné fotky, což nebylo kvůli tlačenici úplně jednoduché. Ano, ještě by to chtělo někoho v popředí, kdo svou svíčku právě zapaluje, ale copak jsem snad nějaký fotodokumentarista, či co? :-)



Vida, dnes jsem si kupodivu odpustil laická politologická zamyšlení i vlastní vzpomínky na to, jak jsem prožil svůj 17. listopad 89 na Národní třídě já. Ale kdo by si něco takového chtěl přečíst, může se podívat na starší článek Co mě (ne)těší na výročí listopadových událostí.

Každopádně všem zdejším návštěvníkům přeji příjemný svátek i posvátčí - upřímně a srdečně, pokud si 17. listopad jako svátek připomínáte, a trochu škodolibě (ale o nic méně srdečně), pokud byste toto datum nejraději z českých dějin vymazali :-).

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lucka345 Lucka345 | 17. listopadu 2017 v 23:52 | Reagovat

Někde jsem četla, že většina Čechů si pamatuje, co dělala 17. listopadu. Já byla daleko od Prahy a spadla jsem z koně. Vlastně to byl historický pád, protože na něj kvůli tomu datu už nikdy nezapomenu. :-)

2 Čerf Čerf | E-mail | Web | 18. listopadu 2017 v 0:57 | Reagovat

[1]: No tedy - vítej po dvou a půl roce! Já si taky celkem dobře pamatuju na to, co jsem ten den dělal. Na koni jsem ovšem nejel, to by si ten kůň pamatoval :-).

3 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 18. listopadu 2017 v 7:03 | Reagovat

Jen mám někdy kdyz třeba poslouchám radio obavy aby se oslavy nezvrhly v obdobu ( s nadsázkou)oslav února s návštěvami milicionářu vydáváním kdekoho za bojovníka za socialismus apod. KNastesti se 17.listopadu demonstruje za všechno možné i nemožné i protichůdné - a právě toto podle mne je ten spravny odkaz 17. listopadu :-)

4 Joina Joina | Web | 18. listopadu 2017 v 7:57 | Reagovat

Nemám ráda, když někdo umyslně ničí hroby...
A já si někdy říkám, že jsem ráda, že jsem v tom roce nežila, ikdyž tahle doba taky není už nejlepší.

5 Jarda Jarda | 18. listopadu 2017 v 8:16 | Reagovat

Musím se Petře stydět, že jsem si v rámci “oslavy” 17. listopadu nenasadil červenej baret a nevyrazil na Národní😉

Důvodem absence je pokračující návštěva rodičů mé přítelkyně na Vysočině😉

6 Čerf Čerf | E-mail | Web | 18. listopadu 2017 v 8:28 | Reagovat

Reakce na komentář č.3: Je to tak, taky si někdy říkám, že když u nás bylo tolik chrabrých odpůrců režimu, jak to teď ve zpětném pohledu někdy vypadá, že socialismus nepadl ještě dřív než vznikl :-). Jenže on to už kdysi v jedné forbíně pěkně popsal Werich: "Lidi přijdou domů, zamknou, zavřou okenice, zatáhnou záclony a pak tiše pod duchnou činí odboj!"

7 Čerf Čerf | E-mail | Web | 18. listopadu 2017 v 8:30 | Reagovat

No jo, už zase blbnou komentáře, tak své reakce budu psát zase bez odkazů :-(

8 Čerf Čerf | E-mail | Web | 18. listopadu 2017 v 8:34 | Reagovat

Reakce na komentář č.4: Zase na druhou stranu se podařilo celou řadu starých hrobů zachránit a obnovit, na Olšanech funguje dokonce zajímavá naučná stezka s popisem toho nejzajímavějšího, co je tam k vidění.

9 Čerf Čerf | E-mail | Web | 18. listopadu 2017 v 8:42 | Reagovat

Reakce na komentář č.5: No, jak myslíš; když takové návštěvě dáváš přednost...:-) Osobní příběhy lidí, kteří se na Národní při výročí vracejí mohou být všelijaké a umím si představit, že i tehdejším "červenobareťákům" ty události dramaticky změnily život.

10 T. T. | 18. listopadu 2017 v 10:05 | Reagovat

Když byl v 1989 na vnitru Sachr, a v předpokoji mu seděl generál Lorenc, tak Sachrovi všichni říkali Lorencův moskevský telefoní záznamník, protože vždycky přišel telefonem z Moskvy rozkaz, Sachr vstal od stolu, otevřel dvéře kanclu, a Lorencovi ho vyřídil...
Sametový puč KGB v čechách bylo zajímavé divadýlko, pokud bereme nejlěpší židovský vtip za posledních 200 let zvolení černocha americkým prezidentem, tak první nejlepší židovský vtip ve střední Evropě bylo vytvoření nové sovětské svazové republiky "cesko" a její legální obsazení čtvrtmilionem sovětských vojáků v civilu. Vždy jsem musel řvát smíchy, když jsem viděl soudruha Kocába, "jak vyhání sovětské vojáky", kterých tady bylo kdysi asi 80 000, samozřejmě umístěných za plotem v kasárnách, a v protisměru se sem hrne mladá vijensky vycvičená ruská mafie s kapsami plnými peněz, a skupuje vše od komunistů za babku. Říká se, že vyhodnocení ekonomického  experimentu pro střední Evropu, kde se zkoumalo, jak je možno utáhnout šrouby režimu, aby ještě nevznikla revoluce, a vykrást na kost tzv. " socialistické státy", předčila očekávání jeho zřizovatelů. Když jsem včera letmo nahlédl na internet, musel jsem se tomu smát, abych neblil. 17.listopad je za námi, a tak gojové zase vytáhněte šrajtofle, a hurá na nadcházející židovské Vánoce...
Divné je mi jen to, že se zaprášená kamená palice soudruha Flašky válí někde ve wošyngtónské knihovně, a není umístěna v Leninově mauzoleu na Rudém náměstí v Moskvě, kam by podle mého názoru logicky patřila. Možná že jen američané nechtějí připustit, že z nich prostě ve střední Evropě tenkrát bez jediného výstřelu udělali rusové úplné idioty... :-D

11 matka matka | 18. listopadu 2017 v 10:11 | Reagovat

Hřbitovy, náhrobky - kdysi jsem si na starém, zapomenutém hřbitově, kdesi v pohraničí sáhla na náhrobek. Od té doby se hřbitovům vyhýbám. Není dobré rušit domnělý klid těchto míst.
Listopad 1939, ani studenta Opletala nepamatuji.
Listopad 1989 jsem prožila doma, a to ve strachu o dcerku, která byla tou dobou na druhé straně republiky v léčebně. Strach o to, aby se doktoři a sestřičky nesebraly a nejeli do Prahy a děti by byly na pospas. No, zřejmě neodjeli, jen se dívali na TV a dcerka se vrátila domů. U těchto převratů, či převratů zvaných sametové revoluce, jeden nikdy neví, več se to zvrtne.

12 Čerf Čerf | E-mail | Web | 18. listopadu 2017 v 10:13 | Reagovat

Reakce na komentář č.10: Vidím, že jste dobře informován o tom, jak to v roce 89 chodilo na vnitru a ani mě to moc nepřekvapuje. Vaše zahrada už asi bude shrabaná, že? ;-)

13 Kitty Kitty | E-mail | Web | 18. listopadu 2017 v 10:22 | Reagovat

[1]: Lucko, taky jsem ráda, že tě někde vidím. V dobré společnosti Čerfa a jeho úlovků. Přeji ti jen pěkné listopadové zážitky, aby v listopadech bylo i koňům dobře a bezpečno :-)

14 Kitty Kitty | E-mail | Web | 18. listopadu 2017 v 10:36 | Reagovat

Dnešní článek by měl vejít do historie literatury i fotoumění. Poslední fotka obráží kouzlo nechtěného a osoba u svíček venku - to už by ti "ad hoc fotku" nikdo neuvěřil. Pro mě je vrcholem štěstí a fotografického důvtipu - dávám pět CELÝCH hvězdiček! :-D

15 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 18. listopadu 2017 v 10:41 | Reagovat

V listopadu mají žně výrobci svíček.
Protože symbolický akt zapálení lojovice
jde napříč politickým, náboženským i občanským smýšlením.
Anebo když někoho chceš vzít na paškál.

16 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 18. listopadu 2017 v 10:44 | Reagovat

Dodatek: Oceňuji tu kachničku, protože rok 2018 hodlám vyhlásiti právě za ROKem KACHNY.
/resp. za rok KACHNY & KAČERA, aby to bylo genderově vyvážené/

17 T. T. | 18. listopadu 2017 v 10:45 | Reagovat

/10 / Zahrada již samozřejmě shrabaná je, a připravená na zimu, sebral jsem několik posledních spadlých ořechů. Vždy vzpomínám na svého starého otce, který vždy již v říjnu sklepával tyčí ze stromu netrpělivě  zelené ořechy, ještě v zelených slupkách, a pak je se svými mladými vnuky rozčileně obíral a vykřikoval, že mi nědá ani oříšek. Vždy měl pak týdny ruce jako Bokasův ksicht, protože to nešlo smejt. Já si na svou polovinu, a nebo spíš ještě více počkal vždy o několik týdnů déle, a sbíral to pak po prvním dešti do kýblu naprosto čisté bez slupek. Zase mi to v něčem připomíná smateovou revoluci, ale nechci Vás zbytečně čílit, pro pravdu se lidé nejvíc zlobí.

__________

Víte čím se bezvadně a téměř okamžitě očistí ruce od ořechové hnědi ? je nutné barvivo zoxidovat v kyselém prostředí. Kysleina citronová nebo vinná, a 3 procentní peroxid vodíku. A nebo se to pokoušet marně šmirglovat práškem na nádobí, a mít oči jak tenisové míče, a prsty jako zarputilý kuřák doutníků. Vždy jsme se rád díval na lidi se špinavýma rukama, a očima jak tenisáky. Asi je to moje profesní úchylka, i když s vnitrem nemám jinak naprosto nic společného, jen se mi strašně líbí ony  zvláštní historky odtamtud... :-D

18 Jarda Jarda | 18. listopadu 2017 v 10:50 | Reagovat

[Smazaný komentář] Přesně tak Petře, teď je každej s prominutím posera geroj a komunistobijce, přitom ta komunismu drtivá většina lidí byli elitní řiťolezci, kteří se ... čest výjimkám! ... je z lidí je mi fakt na zvracení!☹️

Bohužel jsme národem Švejků, takže pouze kecy z hospody a trochu ostřejší z podpeřiny☹️

19 Jarda Jarda | 18. listopadu 2017 v 10:50 | Reagovat

Přesně tak Petře, teď je každej s prominutím posera geroj a komunistobijce, přitom ta komunismu drtivá většina lidí byli elitní řiťolezci, kteří se ... čest výjimkám! ... je z lidí je mi fakt na zvracení!☹️

Bohužel jsme národem Švejků, takže pouze kecy z hospody a trochu ostřejší z podpeřiny☹️

20 Jarka Jarka | Web | 18. listopadu 2017 v 11:21 | Reagovat

Hřbitovy mám ráda a ten Olšanský musí být velký a krásný. Nikdy jsem na něm nebyla a kdyby se tak stalo, tak bych už zašla do té jeho nejstarší části. Zamyšlení nad starými podobiznami i kančenka se slzičkami, to vše bylo moc krásné. :-) Staré předlistopadové pořádky bych také vrátit nechtěla. Přes všechny mínusy dnešní doby jsem ráda za sedmnáctý listopad. :-)

21 Alka-fejetony Alka-fejetony | E-mail | 18. listopadu 2017 v 11:35 | Reagovat

Netuším kde jsem byla a co jsem dělala 17. 11. 1989 (koncem října jsem se totiž dověděla, že mi manžel do 5 let umře, takže jsem se tiše a tajně - dětem bylo 9 a 5 let let - hroutila). Politický listopad ´89 pro mne začal až 21. a patřím k těm, kteří z něj dodnes nejsou úplně spešl odvázaní. Prostě nerozdýchávám drahé bydlení, nezaměstnanost, bezďáky, organizovaný zločin... Takže: už bych měla vykmitnout shrabat ASPOŇ to shnilé listí... ;-)

22 Čerf Čerf | E-mail | Web | 18. listopadu 2017 v 11:50 | Reagovat

Reakce na komentář č.14: Nejlepší chtěná fotka je taková, která vyhlíží nechtěně, díky :-).

23 Janinka Janinka | E-mail | Web | 18. listopadu 2017 v 12:05 | Reagovat

Člověk by čekal u hřbitova ponurost, ale mě to nutí spíš k zamyšlení.

Fotka s plačící kačenkou je dokonalá!

24 Jarda Jarda | 18. listopadu 2017 v 12:17 | Reagovat

o Sachrovi a a situaci na MV toho vím taktéž pomalu na knihu ;-)

25 Jarda Jarda | 18. listopadu 2017 v 12:19 | Reagovat

a co vyhlásit Tlusťochu husu a ...?😉🍗🍺🍷

26 T. T. | 18. listopadu 2017 v 12:59 | Reagovat

/24 / Tak vynášejte, vynášejte, třeba Z-fond, nebo jak páter Bublan neprodleně založil databázi Očista, což mi připadalo jak z románu F.L.Věk... :-D

27 quick quick | 18. listopadu 2017 v 14:03 | Reagovat

Kačenka se slzou - připomínám si ji vždy na Velikonoce - léta dávám keramická káčátka na velikonoční věnec.
Před lety jsem poslala stejnou kačenku velmi nemocnému kolegovi, právě kolem velikonoc. Za rok jsem v nemocnici chtěla přidat naději a potěšit kolegyni. Dalších Velikonoc se ani jeden z nich nedočkal. Kačenky jsem od té doby už nikdy nikomu nedala.
V mé vesnici na Moravě pamatuji dětský hřbitůvek, plný náhrobků s andělíčky. Naše děti tam měly "své" miminko, i když zcela cizí, vždy na Dušičky mu rozsvítily svíčku. Porcelánoví andělíčkové jsou dávno rozbití, většinou zůstávají jen nečitelné náhrobky, ale naše dávno dospělé děti zvyk zachovávají pořád.
Omluva za dlouhý komentář.

28 King Rukola King Rukola | Web | 18. listopadu 2017 v 14:06 | Reagovat

vyborny clanok

29 Čerf Čerf | E-mail | Web | 18. listopadu 2017 v 14:19 | Reagovat

Ještě jednou ke komentáři č.14: Ono stačilo chvilku počkat, protože pořád někdo poklekal a zapaloval, ale na druhou stranu to byla jen chvilička, co nikdo nepřekážel před objektivem :-)

30 Čerf Čerf | E-mail | Web | 18. listopadu 2017 v 14:26 | Reagovat

Reakce na komentář č.15: Podnikavci měli stánky se svíčkami přímo na přstupových cestách k památníku. To, pokud se dobře pamatuji, taky před 28 lety nebylo :-).

31 Čerf Čerf | E-mail | Web | 18. listopadu 2017 v 14:28 | Reagovat

Reakce ke komentáři č.16: Kačer je akceptovatelný. Housera by si někdo mohl splést s husákem.

32 Čerf Čerf | E-mail | Web | 18. listopadu 2017 v 14:35 | Reagovat

Reakce na komentář č.17: Děkuji, to je od vás ohleduplné, že mě nechcete čílit paralelami mezi ořechy a listopadovými událostmi. Kyselé prostředí, myslím, teď vládne v celé společnosti, takže možná bude i samotný peroxid stačit :-).

33 Čerf Čerf | E-mail | Web | 18. listopadu 2017 v 14:37 | Reagovat

[Smazaný komentář] V té staré části je spousta zajímavých informací i o mně zcela neznámých lidech. Opět jsem se mnohokrát přistihl při skoro ostudných neznalostech :-).

34 Čerf Čerf | E-mail | Web | 18. listopadu 2017 v 14:56 | Reagovat

Reakce na komentář č.20: V té staré části je spousta zajímavých informací i o mně zcela neznámých lidech. Opět jsem se mnohokrát přistihl při skoro ostudných neznalostech :-).

Reakce na komentář č.21: V takové situaci jdou samozřejmě společenské děje stranou. Také mě štve spousta věcí, třeba to, jací pro mne nepřijatelní lidé také chytli okamžitě ten správný nový vítr, ale přesto považuji listopadovou změnu za nevyhnutelnou a správnou.

35 Čerf Čerf | E-mail | Web | 18. listopadu 2017 v 15:03 | Reagovat

Reakce na komentář č.23: Snažil jsem se, aby obrázky vypadaly co nejméně ponuře; spíš si vždycky představuju příběhy těch lidí a jejich přání, co po nich má zbýt, to někdy bývá dost poučné.

Reakce na komentář č.24: Kruciš, to vypadá, že jsem tady na blogu poslední, kdo nestál Richardu Sacherovi v devětaosmdesátém za zády! Ale mám pro to dobrou výmluvu: stál jsem tou dobou za zády některým armádním důstojníkům, to taky občas nebylo nezajímavé. Ale chápu, že na Sachera ti "moji plukovníci" nemají :-).

36 Čerf Čerf | E-mail | Web | 18. listopadu 2017 v 15:06 | Reagovat

Reakce na komentář č.27: To je moc pěkný zvyk a myslím, že tohle byl přesně důvod, proč se kachnička objevila na místě, které jsem fotil. Tím je mi sympatičtější. Omluva proto není ani v nejmenším zapotřebí.

37 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 18. listopadu 2017 v 15:27 | Reagovat

Ad 31) A taky by mohli protestovat lidé s ústřelem.

38 Miloš Miloš | Web | 18. listopadu 2017 v 16:56 | Reagovat

Nemám rád žádné svátky ani oslavy, věřící nejsem, takže ty náboženské mně nic neříkají, a 17. listopad mně zase znechucují pravdoláskařští žvanilové (např. Daniel Kroupa), kteří se na tom vždy snaží přižit.
Třeba už jen to, že organizátoři pozvou na podium k řečnění tři prezidentské kandidáty (Drahoše, Hilšera a Fischera), kteří jsou prý nejvýrazněji spjati se 17. listopadem, a vyjmou z toho Horáčka (jakože mu nijak nefandím), který na rozdíl od zmiňovaných už předtím byl aktivní a jednal s komunistickým předsedou vlády Adamcem, mě dokáže zvednout tlak.
Novodobí svazáci a komouši zase kádrují, anebo dělají užitečné idioty.

Jinak změna režimu mě také potěšila a návrat starého bych v žádném případě nechtěl. Nepotřebuju ale kvůli tomu někde exhibovat.

39 Miloš Miloš | Web | 18. listopadu 2017 v 17:05 | Reagovat

Oprava k č. 38: ... mně dokáže zvednout tlak ...

40 Čerf Čerf | E-mail | Web | 18. listopadu 2017 v 17:46 | Reagovat

Reakce na komentář č.38: Máš úplnou pravdu, Miloši: Kdyby se měla posuzovat aktivita a "velikost role" našich aktuálních prezidentských kandidátů v úplném začátku listopadových změn, Horáček by celkem s přehledem vyhrál. Ta jejich (s Kocábem) tehdejší aktivita Most (nebo Mosty? už zapomínám) pořád předpokládala, že komunisti jsou tím hlavním partnerem pro jednání a že je potřeba k nim najít rozumnou cestu přes síť různých zprostředkovatelů nakloněných vyjednávání, nakonec - přesně v době, kdy se to podařilo, už vlastně byla úplně jiná situace, komunisti se sesypali a OF mohlo víceméně diktovat, k čemuž už žádných mostů netřeba :-).

Jo a taky se zapomíná na to, že docela velké peníze, které posléze Horáček vrazil do Fortuny, vydělal právě na velmi rychlém vydání knížek vztahujících se k listopadovým událostem (např. Bartuškovo Polojasno) které měly naprosto neuvěřitelný náklad dokonce i na tehdejší dobu (dnes by ty počty vypadaly jako řádová chyba :-)).

41 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 18. listopadu 2017 v 22:02 | Reagovat

Hřbitovní fotky mě oslovily daleko víc, než je u fotografií (a u mě) běžné. Ta rozpraskaná! Anebo ta, jak u ní dvě chybí! Ale vůbec nejvíc - ta kačenka! K té nemám vůbec co dodat. Jak po ní stékají kapky a vypadá to, že pláče, a je zároveň taková už odrbaná... ach. Dokonale listopadové obrázky. A jelikož byl listopad dlouhé roky mým vůbec nejoblíbenějším měsícem, tak tohle ke mně skutečně promluvilo.
Podruhé mě zase dojal profesor Sokol. Od té doby, co jsem se zamilovala do své fakulty (familiérně přezdívané Fakulta Honzy Sokola, neb ji založil), je i on mým favoritem. Kéž by takových lidí bylo víc. Těžko se pomýšlí na to, že jsme ho mohli mít za prezidenta.
Mimochodem: dostala se ke mně jakási nominace spočívající primárně v odpovědích na otázky. Dovolila jsem si mimo jiné nominovat Tebe - jestli se Ti bude chtít odpovídat na mnou navržených deset dotazů, tak můžeš nominaci přijmout, vše je na mém blogu. Ale jestli nechceš či ti připadá, že by takovýto žánr byl pro Tvůj blog příliš úpadkový, nemusíš na to vůbec reagovat :-)
PS: Díky za lajk na facebooku :-)

42 Čerf Čerf | E-mail | Web | 18. listopadu 2017 v 22:53 | Reagovat

[41]: To mě těší, že tě fotky oslovily. Kačenka má nakonec nečekaný úspěch, přiznávám, že jsme ji bral spíš jako kuriozitu než jako velký záměr, ale to tak někdy bývá, že člověk mimoděk a bez velkého uvažování vyfotí něco, co pak v kontextu s ostatními fotkami nějak překvapivě zarezonuje.

Profesora Sokola mám rád už dlouhá léta, je to moc moudrý pán, takového bych za prezidenta bral, i když teď už bych mu něco takového nepřál.

Odpovědi na otázky? Podívám se. Divil bych se, kdyby šlo o "úpadkový žánr". Otázky mám celkem rád. Teď ještě aby odpovědi byly kvalitou aspoň trochu srovnatelné s kvalitou otázek :-).

43 Čerf Čerf | E-mail | Web | 18. listopadu 2017 v 23:39 | Reagovat

[28]: Děkuji a zdravím do evropské dáli.

44 mysteriouswolf mysteriouswolf | Web | 19. listopadu 2017 v 9:35 | Reagovat

Mám ráda místa, kde dýchají časy dávno minulé. Zámky, hrady, staré čtvrti atd. Hřbitov má podobné, i když svým způsobem odlišné kouzlo. Ty fotografie jsou úžasné.

45 Miloš Miloš | Web | 19. listopadu 2017 v 9:45 | Reagovat

[42]:[41]: Jan Sokol jako prezident?
Asi by hodně filozofoval, meditoval o Bohu, společně s lidovci by se zasazoval o zavedení náboženství jako povinného předmětu školních osnov, ..., ale podle mě každý rozumný člověk musí vidět, že je to člověk k řešení praktických problémů zcela nepoužitelný.

A u té fakulty, "kterou založil", by mě zajímalo, jaké uplatnění mají její absolventi. Ani bych se nedivil, že jejich nezaměstna(tel)nost mezi absolventy VŠ vysoce překračuje průměr.

46 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 19. listopadu 2017 v 10:48 | Reagovat

[45]: Každý rozumný člověk musí vidět? Argumentační faul par excellence. Jan Sokol jako prezident by podle mě byl stokrát lepší než, to co jsme tam měli místo něj. Nehledě na to, že byl ministrem školství a dlouhá léta děkanem. To, myslím, vypovídá o jeho praktické použitelnosti velmi dobře. Nehledě na to, že prezident je v našem systému funkce spíš ceremoniální než výkonná.
A co se uplatnění týče, tak se mě váš urážlivý tón docela dotknul. Naše fakulta má v rámci Karlovy Univerzity podle statistik třetí nejnižší nezaměstnanost (lépe na tom jsou už jen Katolická teologická fakulta a Matfyz), která činí zhruba jedno procento absolventů. Ve srovnání například s technikou máme nižší nezaměstnanost než mnohé fakulty ČVUT, o jiných vysokých školách, jako například zemědělka, vůbec nemluvě. Takže si prosím pro příště nechte své invektivy až po zhlédnutí statistik. Anebo alespoň vynechte ty otevřené urážky. Děkuji.

47 Jarda Jarda | 19. listopadu 2017 v 10:58 | Reagovat

jednoznačně preferuji na úřad prezidenta Zemana, neboť ostatní kandidáti jsou odpad!🙂trochu přijatelným kandidátem pro mě osobně je suchopárnej pravdoláskař akademik Drahoš😉primárně dementní pravdoláskaře nesnáším!☹️Promiň Petře za politický komentář!😉

48 Jarda Jarda | 19. listopadu 2017 v 10:59 | Reagovat

Sokola neberu, neboť je to tragéd!☹️

49 Čerf Čerf | E-mail | Web | 19. listopadu 2017 v 11:11 | Reagovat

[44]: Jsem rád, že se ti fotky líbí. Ono na takové fotky musí být to správné rozpoložení a pak kupodivu ani moc nezáleží na počasí :-).

50 Čerf Čerf | E-mail | Web | 19. listopadu 2017 v 11:26 | Reagovat

[45]: Těší mě, že jsem tedy podle tebe v tomto ohledu nerozumný :-). Pana Sokola si vážím o dost víc než těch, o kterých často píšu ve svých miniglosách. Ano, kdysi, když na prezidenta kandidoval,  bych mu rozhodně dal přednost před Václavem Klausem, teď už bych mu špinavá klání přímé prezidentské volby nepřál.

Pokud jde o statistiky uplatnění, myslím, že právě ty patříš k lidem, kteří si dokážou příslušná čísla snadno sehnat. Přiznávám, že pro mě to tak důležité není, dost rozlišuji vzdělání a uplatnění. A jsem přesvědčen, že je-li vzdělání opravdu dobré, o uplatnění se není třeba obávat.

51 Čerf Čerf | E-mail | Web | 19. listopadu 2017 v 11:38 | Reagovat

[48]: Ano, všímám si, že "nebereš" mnohé z těch, které já beru, a naopak. Není to, myslím, nic divného ani nepřirozeného, tím spíš že u tebe je východiskem takového názoru nesnášenlivost vůči "dementním pravdoláskařům", takže by bylo naopak velmi podezřelé a pro mne i znepokojující, kdybychom se právě v tomhle shodli ;-).

52 Jarda Jarda | 19. listopadu 2017 v 11:58 | Reagovat

[51]:😃👍

53 Miloš Miloš | Web | 19. listopadu 2017 v 12:19 | Reagovat

[46]:Že byl děkanem fakulty, "kterou založil", se ani nedivím, takových případů znám víc (v Brně např. MU ESF a VUT FP), ale stejně to moc nevypovídá o jeho kvalitách, protože někdo může vynikat v třetí lize a jiný hraje první. Jeho působení v této funkci hodnotit nemůžu, ale to, že byl ministrem školství v Tošovského vládě, si pamatuji a bylo tristní.

K těm procentům: snad by bylo užitečnější zmínit, kolik studentů fakulta má.
Např. jestliže z 5 absolventů je 5 zaměstnaných, je to na procenta vyšší zaměstnanost, než když z 1000 jeden práci nenašel.

54 Jarda Jarda | 19. listopadu 2017 v 12:50 | Reagovat

[53]: souhlasím s Tebou, proto jde úmyslně napsal tragéd!🙂jeho agenda ministra byla bohužel tristní!☹️je to pouze nepraktický žvanil, a pro společnost naprosto zbytečná figurka!☹️

55 Čerf Čerf | E-mail | Web | 19. listopadu 2017 v 13:32 | Reagovat

[54]: Hmmm, a kdo jsi ty, Jardo, že určuješ míru prospěšnosti takových lidí pro společnost? Raději se nebudu snažit  naformulovat rychlou odpověď, protože by mohla být hloupě zkratkovitá a já bych ti věru nerad oplácel stejnou mincí ;-).

56 T. T. | 19. listopadu 2017 v 13:50 | Reagovat

Nojo, Pepa Sokol, ve VÚMSu mu kdysi říkali Q-Basic... :-D

57 Jarda Jarda | 19. listopadu 2017 v 14:46 | Reagovat

[55]: Petře, jakou užitnou hodnotu má filosof (Pehe, Jelínek apod.) pro společnost oproti špičkovému chirurgovi (Pafko apod.), vynálezci léku (Holý apod.)? Mohl bych vyjmenovat např. skvělé právníky a ekonomy, včetně techniků🙂Filosofie, sociologie jsou pro mě bohužel (ač jistě nebudeš souhlasit) zbytečnou žvanírnou, kterou opravdu životně nepotřebuji (někdo zřejmě ano), neboť si výsledky např. voleb umím logicky zdůvodnit sám!😉

58 T. T. | 19. listopadu 2017 v 14:47 | Reagovat

Pokud člověk koreluje pracně nabyté vědění se skutečným porozuměním o co v nastudovaném problému ve skutečnosti jde, tak by nad dnešní zejména pak akademickou filozofií jen hořce zaplakal... :-!

59 T. T. | 19. listopadu 2017 v 14:54 | Reagovat

Profesor Holý v podstatě nic nemohl vynalézat, protože celý život povinně a zbytečně propapíroval. A on papíroval ochotně, většinou i cestou v autobuse do práce a z ní. Často jsem seděl třeba jen sedadlo vedle. Samozřejmě že se stal zlatou slepicí pro Ústav, kde teď budou moci všichni zainteresovaní úspěšně za jeho miliardy leta  hnít, a debužírovat, stejně jako ti emeričani, kteří od něj koupili za babku ty patenty. Něco vytvořit, a exnout bez toho aby si mohl člověk to co dostal zaplaceno užít, to je zřejmě karma... :-!

60 Čerf Čerf | E-mail | Web | 19. listopadu 2017 v 15:40 | Reagovat

[57]: Nejsem od toho, abych porovnával, kdo má větší "užitkovost", to lze možná u dobytka, ale ne u lidí z různých oborů. Podle mne je stejně užitečný dobrý filosof jako dobrý chirurg, dobrý herec, dobrý astronom nebo dobrý fotbalista; mohu přemítat nad tím, jak užiteční jsou ti lidé pro mě osobně (v případě ledvinové koliky dávám jednoznačně přednost lékaři před filosofem :-)), ale užitečnost pro společnost si rozhodně soudit netroufám. A částečně se rozčiluju, částečně nechápavě kroutím hlavou a částečně se usmívám, když si někdo troufá :-).

61 Jarda Jarda | 19. listopadu 2017 v 15:50 | Reagovat

[59]: Holého jsem osobně nepoznal, takže musím vzít Tvé vyjádření😉v čem se jistě 100% shodneme je funkce “zlaté slepice snášející zlatá vejce”!😉

62 Jarda Jarda | 19. listopadu 2017 v 15:55 | Reagovat

[60]: Petře, známe se příliš dobře (osobní setkání apod.), včetně svých názorů, kterých se víceméně “dogmaticky” držíme😉👊🥊

63 T. T. | 19. listopadu 2017 v 16:20 | Reagovat

Za "socialistické totality" zasílal dr. Holý různým léčitelům zajímavé oficiální dopisy, kde jim kategoricky jako cejchovaný vzdělanec vysvětloval, někdy i docela arogantně, "co to je vlastně Věda, a co ne". Jak groteskní pak je, když se za třicet let "to co není Věda" prodává za miliardy do Ameriky... :-!

64 Jarda Jarda | 19. listopadu 2017 v 16:47 | Reagovat

[63]: o oficiálních dopisech Dr. Holého léčitelům mi není cokoli známo, ale třeba se mi to vytratilo z hlavy😉

65 T. T. | 19. listopadu 2017 v 18:19 | Reagovat

[64]:To co jsem četl v roce 1987 pojednávalo dokonce o tom, "co je to, a nebo by aspoň měla být,  socialistická věda", a nemohl jsem dlouho věřit vastním očím. Když však sledujete metody objevování se nových informací, člověk většinou vodí na začárku nějakého opovrhovaného amatéra, jehož nejpodstatnější prohřešek spočívá v tom, že je úspěšný v praxi, a na konci někoho úplně jiného v bílém plášti, nebo spíš v obchodnickém saku, jak suvereně prodává za babku patenty. Kurz je víc než 20 korun za dolar, a tak se všichni s očima jak tenisáky dívají na miliardy...

Tenofovir je dnes již patentově vyssát, ale "dnes již ne socialistická ale jistě rozvinutá kapitalisticjká věda " již modifikuje TAF !!! :-D

66 Jarda Jarda | 19. listopadu 2017 v 19:15 | Reagovat

[65]: smekám, máš dobré informace! ;-)

67 T. T. | 19. listopadu 2017 v 19:56 | Reagovat

Groteskní je, jak totálně absentují nové myšlenky, a tak se vakrádají staré časopisy a prošlá patentní literatura. Takový Edison píchnul druhej drát do baňky ke žhavýmu vláknu, a za dvacet let vynalezli vědci diodu a triodu, stařičký profesor Dvořák poradil Heyrovskému pří obhajobě aby počítal rtuťový kapky pod napětím, a za třicet let dostal Heyrovský za to nobelovu cenu, Lím se zajímal o hydrogely, Vichtrle k tomu udělal z merkura rotační odlejvačku, a motorem byla paní Vichtrlová, je to všechno furt na jedno brdo, a tak si teď hraju jako standartní blbec s mikropolarografií nepolarizovanejma elektrodama na pevným nosiči, a přemejšlím, kdo mně to asi ukradne, a za kolik to střelí... :-D

68 Miloš Miloš | Web | 20. listopadu 2017 v 23:15 | Reagovat

[57]: Asi mě tady nikdo nepochválí, ale vidím to podobně.
Myslím si, že ti absolventi by se mohli hodit ještě k oprašování hřbetů knih v archivu.

69 Čerf Čerf | E-mail | Web | 21. listopadu 2017 v 0:48 | Reagovat

[68]: Ano, máš pravdu v tom, že v tomto případě opravdu nevidím moc důvodů k nějaké pochvale. Znáš mě už delší dobu, Miloši, a dobře víš, jaký mám vztah k podobnému zobecňování. Mluví se tu o "žvanírně" o "užitné hodnotě" a "prospěšnosti", to vše s citelným despektem a přezíravostí vůči oněm "žvanilům", tomu já pochopitelně nikdy nebudu kývat ani tleskat. Jsem zvyklý si vážit lidí, kteří něco znají a jsou ve svém oboru dobří, a neposuzuji, jestli je to světový odborník na blechy, ocelové ingoty, elektronovou mikroskopii nebo na Aristotela. No a pokud někdo takového člověka, kterého si osobně vážím, označí povýšeně za žvanila a s ním navrch automaticky přihodí do stejné škatulky všechny další zástupce takového oboru, nemůžu si o takové metodě myslet nic dobrého.

Můžu klást provokativní otázky: Je špičkový český egyptolog pro Českou republiku užitečný? Ještě ano? A špičkový sociolog už ne? Skvělý ekonom ano (snad proto, že se jeho obor dotýká věcí kvantifikovatelných?) Co právník? Nezačíná být náhodou celá komplikovaná právní věda současnosti ve stejném ofsajdu jako ti žvaniví filosofové? Kde tedy vede hranice takové užitečnosti a proč? Kdo ji určuje a podle čeho? Kolegium moudrých? Rada pro společenskou užitečnost? Bůh? Nebo snad Jarda? Proto jsem se proti takové interpretaci ozval, protože ji považuji za scestnou. A protože mám tu výhodu, že nevytvářím modely porovnávající kvalitu a prospěšnost jednotlivých vědních oborů kvůli zoufalé snaze aspoň trochu objektivizovat přidělování grantů, můžu si tento rozmáchle tolerantní individuální přístup dovolit :-).

70 Miloš Miloš | Web | 21. listopadu 2017 v 20:27 | Reagovat

[69]: Je pravda, že mám velký despekt k mnoha lidem, které ty hodnotíš kladně nebo dokonce obdivuješ, v něčem to platí naopak a někde se možná shodneme.
To není nic neobvyklého.

Ale poukázal bych na to, že výroky uvozuji spojeními, z nichž je patrné, že jsou subjektivní, např. "podle mě", "ani bych se nedivil", "myslím si", ...  

K Janu Sokolovi jen něco málo doplním: doporučoval bych se podívat na jeho životopis, jakou rychlostí získával tituly, to nemá obdobu ani na vyhlášených právech v Plzni.
Dalo by se sice namítnout, že je to odraz jeho geniality, jenže existují databáze Web of Science a Scopus, kde se evidují vědecké práce, a tam Jan Sokol téměř neexistuje - ve WoS má pouhé dvě publikace, první je však jen informativní zmínka o výročí narození jednoho vědátora a druhá publikace má 8 nebo 9 stran. Ve Scopusu nemá vůbec žádný záznam.
Takže i z toho pramení mé pochybnosti o jeho vědeckých kvalitách. A jestliže tady byl vylíčen jako zakladatel fakulty, dlouholetý děkan a jako neobyčejná autorita, dále vím, že s tou fakultou je také spojen "slavný" Martin Putna, který v odborných hlediscích je na tom obdobně, celkem přirozeně se můžu podivovat, jak taková fakulta vůbec mohla úspěšně projít akreditacemi, a také pochybovat o kvalitě vzdělání jejích absolventů.

Samozřejmě můžeš namítnout, že pro funkci prezidenta to není nijak důležité, já si ale myslím, že Sokolovo působení je všech směrech tak matné, že pro by pro mě byl asi takovou volbou jako pro tebe současný prezident Zeman.

71 Miloš Miloš | Web | 21. listopadu 2017 v 20:32 | Reagovat

[70]: V posledním řádku komentáře první výskyt slova "pro" do věty nepatří.

72 Čerf Čerf | E-mail | Web | 21. listopadu 2017 v 21:42 | Reagovat

[70]: Opravdu obdivuji jenom jednoho člověka a ten se naštěstí pohybuje zcela mimo vědecký i politický svět :-). Ale řady lidí si vážím a některých celkem dost, většinou proto, že kdykoli se k něčemu vyjadřují, mohu s nimi souhlasit, a pokud s nimi snad právě nesouhlasím, dokáží nějak dosáhnout toho, že si jich vážím i přes tento rozpor, takže mě nevytáčejí (zatímco někteří jiní lidé mě naopak umějí rozpálit do běla dokonce i když se mnou právě souhlasí :-))

Neumím náležitě posoudit kroky vědecké kariéry Jana Sokola, v tom se musím spolehnout na to, že proces jmenování je  standardní, otevřený kritice ze strany vědecké obce a dokáže eliminovat zjevné pitomosti; jestli ne, je to smutné, ale najděme tedy chyby a změňme proces. Úsudek si dělám pouze z výsledků publicistické a "rétorické" aktivity pana Sokola, ať už se to týká interpretace často složitých filosofických témat pro nás zvídavé laiky nebo komentování témat filosoficko-politických (zatímco třeba s Martinem C. Putnou mám v tomto ohledu dlouholeté nezanedbatelné problémy, u Jana Sokola je tomu přesně opačně, ale i to je samozřejmě jen můj subjektivní pohled). No a pokud jde o publikační činnost, nemám ten správný etalon z českého filosofického prostředí a neumím tedy tuto oblast srovnat třeba s přírodními vědami, kde jsem příslušným mechanismům kdysi - v době mého krátkého angažmá v Akademii - aspoň trochu rozuměl.

Ano, všechna stanoviska v komentářích beru samozřejmě defaultně jako subjektivní. Ostatně, nereagoval jsem popuzeně primárně na tvé komentáře, ale především na Jardovy (blíže jsme si své rozdílné pohledy na věc vyříkali v neděli i telefonicky :-)), které si s nějakými "uvozovacími spojeními" věru hlavu nelámaly. Jsem prostě zvyklý prezentovat své případné výhrady vůči lidem, se kterými nesouhlasím, podstatně jiným způsobem a v mých očích je pak občas hranice mezi tím, co někdo považuje za chvályhodnou otevřenost a přímost, a obyčejným hulvátstvím, jen nezřetelná. V takovém případě se pak ohrazuji - v prosté obavě, že mé mlčení by mohlo být mylně považováno za souhlas :-).

Panu Sokolovi jsem fandil v prezidentské volbě v roce 2003 a zpětně nahlíženo - nemyslím si že by jako prezident byl v té době horší než Václav Klaus. Dnes je situace kvůli přímé volbě podstatně jiná a pan Sokol je pro mne především starý moudrý pán, s jehož prezentovanými slovy většinou nemám důvod nesouhlasit.

73 Miloš Miloš | Web | 21. listopadu 2017 v 22:46 | Reagovat

[72]: Sokolova "titulová kariéra" spadá do období, kdy standardy jmenování ještě nebyly přesně stanoveny, anebo se přímo porušovaly, fungovalo to do značné míry na základě dohod, známostí a v případech "zvláštního zřetele".
Např. docentem (později profesorem) a v návaznosti na to rektorem UK byl prezidentem Havlem jmenován Radim Palouš, aniž by měl vědeckou hodnost CSc./Ph.D., která je už jen pro docenturu jednou z nepřekročitelných podmínek. A Palouš to pak "zařizoval" dalším, docentem se tak bez CSc. stal Petr Pithart.
A nejkřiklavějším případem je Milan Knížák, aby se mohl stát rektorem AVU, musel být nejdřív docentem, to se zařídilo (pak i profesura) a on přitom neměl a nemá ani vysokoškolské vzdělání.

74 T. T. | 22. listopadu 2017 v 14:14 | Reagovat

milanknizak.com

Aby byla zase mezi lidma disciplina jako za socializmu, měli by všichni před panem profesorem kokrhat.  :-D

75 T. T. | 22. listopadu 2017 v 14:18 | Reagovat
76 Axina Axina | Web | 22. listopadu 2017 v 21:37 | Reagovat

Ze zvědavosti jsem klikla na odkaz uvedený v komentáři 74. Nechovám vůči M. Knížákovi nějaké sympatie. Spíš naopak. A po Milošových informacích (komentář 73), jimž zcela věřím, se moje lehká averze vůči M.K. ještě prohloubila.
Ovšem na blogu M. Knížáka jsem nalezla následující článek:
http://www.milanknizak.com/aktuality/babis-patri-do-nebe-n187/
Musím konstatovat: Perfektně vystiženo! Formuloval slovy to, co si již delší dobu myslím.
Když vidím páně profesorův copánek, otevírá se mi pověstná kudla v kapse. Ale za ten článek má u mne plus :-)

77 T. T. | 23. listopadu 2017 v 9:54 | Reagovat

Věkem se většinou člověk zejména pokud to nutně potřebuje ke kešeftu, naučí perfektně fabulovat, zkuste bez obav a averzí pana Kájínka. Co se týče profesora Knížáka, zkuste

snb.websnadno.cz

Oddíl "Idiot savant a umění". :-D

78 VendyW VendyW | E-mail | Web | 23. listopadu 2017 v 11:27 | Reagovat

Chválím naprosto fotky, ale to u tebe není vůbec nic neobvyklého. Sama si teď nadávám, že jsem dovolila aby počasí a situace mne tak nakonec vyštavily že jsem místo toho abych se domluvila s kamarádem a šla se s ním podívat do města seděla doma. A ani nešla v neděli fotit na Malostranský hřbitov zvlášť když je teď tak pěkně zrenovovaný. K ostatnímu se raději nevyjadřuji, stačí si číst komenty :-( . jen si říkám jak krátkou paměť máme a jak se stále u nás úspěch neodpouští. A kolik zloby je v lidech vůči těm kteří zastávají jiný názor než oni.Urážky a neschopnost diskuze. Smutný to pohled na dnešní situaci jak politickou, tak i mezilidskou. :-(

79 Miloš Miloš | Web | 23. listopadu 2017 v 20:31 | Reagovat

[78]:Nerozumím, co tím chceš říct - "úspěch se neodpouští" - čí úspěch?
"jiný názor" - "Neschopnost diskuze" ???

V [70]: a [73]: věcně uvádím celou řadu faktů, které ukazují, že můj despekt k některým lidem není bezdůvodný, byť se to někomu z neznalosti, chybějícího rozhledu a naivity může zdát urážlivé.

80 T. T. | 23. listopadu 2017 v 23:00 | Reagovat

Nezbývá než zde zase jako vysvětlení utrousit krátkou pravdivou pomluvu: Profesora Knížáka jsem kdysi lidsky poznal na jeho výstavě v Mánesu, kde vystavoval své vysoce umělecké trpaslíky. Jednoho trpaslíka s jistou nevolí pozoroval nějaký malý chlapeček s rodiči. Pan profesor k němu přišel, pohladil ho po hlavičce, a řekl:

Líbějí se ti ty trpaslíci ?

Chlapeček nesměle zavrtěl hlavou. Profesor Knížák se sadisticky zasmál, a řekl:

Mně se taky nelíbějí, ale hlavní je že se to prodává... :-D

81 Čerf Čerf | E-mail | Web | 23. listopadu 2017 v 23:22 | Reagovat

[79]: Tvůj despekt se mi nezdá urážlivý, jen ho nesdílím, stejně jako nesdílím formu tvého odsudku. Nejspíš to bude taky tou naivitou nebo chybějícím rozhledem, vyloučit se to nedá :-). Stejně si ale myslím, že si i po veskrze zajímavé výměně názorů oba podržíme svůj pohled na věc.

82 Čerf Čerf | E-mail | Web | 23. listopadu 2017 v 23:26 | Reagovat

[76]: Milan Knížák rád lidem hýbá žlučí, je to způsob jeho komunikace. Není to člověk, který by mi byl dvakrát sympatický, ale často umí naformulovat jasný názor, který bych nenapsal líp, ani kdybych se moc snažil.

83 Čerf Čerf | E-mail | Web | 23. listopadu 2017 v 23:29 | Reagovat

[80]: Jsem tradicionalista a jako takový dávám přednost zahradním trpaslíkům, které dělal sousedům můj dědeček - kameník. Byli poctiví a měli hezčí tvar i barvy :-). Ale výstavu z nich nikdy dohromady nedal, při té představě by si asi ťukal na čelo.

84 T. T. | 24. listopadu 2017 v 8:37 | Reagovat

Když mladý Knížák hostoval v německu nebo v americe, asi zažil dosti nepěknévěci, protože se pohyboval mezi samými v podstatě uměleckými somráky, takzvanými "moderními umělci". Zase bych uvedl pravdiviu pomluvu z osumdesátých  let minulého století: Z umělecké průmyslovky odešel pro neprospěch nejmenovaný dnes velice slavný český umělec, tehdy ale  ještě mladý ambiciozní socialistický student, a zdrhnul ke známým do Ameriky. Když dorazil, byl samozřejmě švorc, ale známí mu vydali jeho knihu, kterou asi za tři neděle nato co dorazil, napsal. Jmenovala se: Moderní čeští umělci dvacátého století. V knize popsal sebe, a pak několik z novin známých českých umělců, a několik svých kamarádů. Kniha se v americe stala velmi známá, dokonce se o ní psalo v novinách a v podstatě na dlouhou dobu určovala názor tamější umělecké komunity na československé umělce. Obávám se že podobné zážitky má i profesor Knížák, a to nejen z Ameriky, ale hlavně z Německa. Dokonce se někde chlubí, že byl v Americe na nádraží určen nějakým tamějším avantgardním umělcem jako zástupce tohoto moderního umění v Evropě. Pokud prolistujeme pozorně profesorovy stránky

milanknizak.com

jistě nalezneme "moderní umění", které bylo leta propagováno v uličce Nový Svět. Na lampu se pověsí starý roztrhaný kabát, aby vadil lidem v chůzi kolem něho,  a poleje se barvou. Umělec si lehne na Staroměstském náměstí na zem, a čte knihu, ze které vytrhává přečtené listy a zapaluje je, a prosí cizince, aby kokrhali....

Jeho důstojným pokračovatelem i když se nemají moc rádi, je moderní umělec pan David Černý. Ten už je dnes díky vhodným finančním dotacím z vhodných míst prakticky všemocný. To už není psychopat, to už je perfektní pátá umělecká kolona, která systematicky mrzačí jakoukoli estetiku, a dělá z lidí programově pitomce.

85 T. T. | 24. listopadu 2017 v 8:48 | Reagovat

Profesor Knížák má zajímavou pracovní metodu, že likviduje svou konkurenci tím, že to co sám vyrábí, u jiných umělců téměř proklíná jako amatérské a umění nedůstojné. Když člově čte jeho osvětové články o umění, politice, dokonce i vědě a podobně, a nezná ho, tak by tomu skoro uvěřil, a ztotožnil se s tím co píše a říká. Je to systémově šíleně podobné třeba teď z vězení propuštěnému panu Kájínkovi. Pokud si člověk třeba ve vězení, ale nemusí to být zrovna vězení, ale třeba jen psychologická izolace, milionkrít po sobě za velmi dlouhý čas opakuje jak je geniální, nakonec se mnohokrát stejná opakovaná lež stává pravdou, jak to již dávno tvrdil třema ministr propagandy pan Goebels. Tato nebezpečná autosugesce patří však již spíše do oblasti psychiatrie, a ne do oblasti umení. :-!

86 T. T. | 24. listopadu 2017 v 9:04 | Reagovat

Kdysi většinou pro svou neschopnost zenuznaný "revolucionář / nechci zde politicky nekorektně konkrétně jmenovat nejčastější etnikum /  který se ve svých zralých letech neprodleně / nepozorovaně / chopí moci je pak ovšem nemilosrdný vládce. Sledujeme li například zdevastovanou Národní galerii v Praze, a skvadru jejích sametových ředitelů, potřebovalo by to ještě třetího Krále - Emana, který by tomu utvořil takzvanou "třešničku na vrcholu dortu", stejně jako v české sametové politice po roce 1989 neopakovatelné trio českých prezidentů Havel - Klaus - Zeman... :-!

87 Čerf Čerf | E-mail | Web | 24. listopadu 2017 v 9:13 | Reagovat

Reakce na komentář č.85: Ano, pan Knížák je o své genialitě skálopevně přesvědčen už od mládí. Ale někdy i podobně děsné osobnostní předpoklady vygenerují mimoděk pozitivní výsledek - třeba pár studentů, kteří přesně takový přístup potřebovali, aby se rozvinul jejich talent (pár jich osobně znám). Samozřejmě, je to vykompenzováno těmi, jejichž talent je stejným přístupem zašlapaný do země.

88 T. T. | 24. listopadu 2017 v 10:32 | Reagovat

Snažit se rozvíjet talent, to je jako snažit se opravovat auto z bazaru. Kromě jiného tam negativně působí fakt, že psychické choroby učitele se snadno přenesou i na méně inteligentního žáka, protože psychické choroby jsou infekční stejně jako každé infekční choroby jiné. Kdysi to bylo popíráno, dnes to nahlas tvrdí i odborníci z ústavů duševního zdraví národa, dříve zvaných prostě psychiatrie a nebo rovnou blázince. :-D

89 T. T. | 24. listopadu 2017 v 10:38 | Reagovat

Najděte si na internetu video s rozhovorem profesora Knížáka a profesora Klause v restauraci první cenové skupiny. Studujete li tyto psychologické problémy, bude to pro Vás přímo chuťovka. Setkání pacienta nemocného spalničkami s pacientem nemocným chřipkou. Výroky jednoho se pak objevují v článcích druhého a naopak. jao kdyby se umělecky vzájemně oplodnili. Stává se to často i u pacientů uzavřených oddělení a lékaři jsou z toho zoufalí, protože nezabírají ani nejsilnější psychofarmaka, a pomůže jen konvulzivní terapie. :-D

90 Miloš Miloš | Web | 24. listopadu 2017 v 12:46 | Reagovat

[81]: :-) Já to také neberu tragicky a ani se mně kvůli tomu tvůj blog nebude líbit méně.

Kdyby všichni se vším souhlasili, byla by to nuda.

91 VendyW VendyW | E-mail | Web | 24. listopadu 2017 v 13:54 | Reagovat

[79]:Tak teď to vypadá, že jsem za Babiše/ Bureše, ale kdybys byl na sociálních sítích v nějaké skupině, věděl bys o čem mluvím. Ovšem i někdy na blozích to je možné v komentech vystopovat. Není ale divu, když má národ před očima takové "experty" na neslušné chování jakými jsou naši politici a sám nejvyšší dlící na Hradě a jeho squadra okolo. Stačí si pustit přenos ze sněmovny a dřív nebo později se to zvrhne v urážení, napadání a nadávky. A to co hradní guru předvádí po světě nebo u nás před kamerami to je také síla. Myslím si, že kvůli tomuhle opravdu v listopadu 89 lidé nezvonili klíči.

92 VendyW VendyW | E-mail | Web | 24. listopadu 2017 v 14:03 | Reagovat

[79]:No nějak jsem si ten začátek zamotala,  nefandím ani náhodou Babišovi a to že se u nás úspěch neodpouští nebylo míněno na něj, to už bylo k těm sociálním sítím. Ale on se tady neodpouštěl nikdy. Pokud se někdy někomu dařilo, tak se komunisti okamžitě postarali aby to tak nebylo a ostatně tohle dělá právě i Babiš. Však si taky přes všechny proklamace že to tak není s komunistama velmi dobře notuje. To bylo vidět hned po volbách koho si pozval jako první stranu na jednání.

93 Čerf Čerf | E-mail | Web | 24. listopadu 2017 v 23:21 | Reagovat

[90]: S tím určitě souhlasím a těší mě, že to tak bereš :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama