O netečné slečně z noční tramvaje

11. dubna 2018 v 7:27 | Petr Vápeník |  Glosy, fejetónky, úvahy

Stává se - zřídka, ale přece - že v Praze z nějakého obzvlášť potěšitelného důvodu zůstanu příliš dlouho na to, abych stihl poslední vlak domů do Dobřichovic, ale ne zas tak dlouho, abych se mi vyplatilo čekat na první ranní vlakový spoj jedoucí někdy kolem půl páté. Zjistil jsem ovšem, že v tomto "hluchém období" příměstské dopravy jedou dva lehce obskurní spoje - napřed se musím noční tramvají dostat přes celé město na Barrandov, odkud jede kolem půl druhé a půl čtvrté noční autobus přes pražské čtvrti, které znám jen z doslechu a nemohu na základě vlastní zkušenosti potvrdit, že existují (například Slivenec). Popravdě, jízda takovými spoji je zážitek, zvlášť pokud se dostanete do nějaké rozjuchané skupinky jedoucí zjevně z nějakého dobře zásobeného baru či vinárny.

Když jsem se dostal do noční tramaje naposledy, spolu se mnou nastupovala parta rozjařených mladíků s gelovými účesy a celkem nenápadná dívka, která cosi poslouchala ve sluchátkách. Když jsme nastoupili, mladíci obsadili první sedadlo v řadě, o které se během cesty střídali, slečna si s očima zabořenýma hluboko do obrazovky mobilního telefonu a s ušima izolovanýma hudbou od rušné tramvajové společnosti sedla hned za ně a za slečnou jsem seděl já. Hned bylo jasné, že slečna jednoho z mladíků zaujala, tak jsem si řekl, že jako muž, který je vůči ženám nesmělý asi jako František Koudelka z klasické filmové komedie, aspoň tiše odpozoruji něco z moderních trendů, kterak současný muž projevuje ženě na veřejnosti náklonnost. Jako majitel openkarty mám jednu noční lekci zdarma! Pohodlně jsem se tedy uvelebil v plastové sesli a byl jsem připraven nejen pozorovat a naslouchat, ale činit si i poznámky, bude-li lektor s gelovou čupřinou opravdu kvalitní.

Ten se nijak nezdržoval okouněním a šel hned na věc; škoda každé prozevlované stanice, že? Jako první použil nepřímé oslovení:
"Tady krásná slečna si nás vůbec nevšímá, a přitom jsme takoví fešáci," řekl významně, přesvědčeně a nahlas směrem ke svým kamarádům, ale tak, aby to slečna nemohla přeslechnout. Ta ani nehnula decentně namalovanou brvou a dál se na mobilu snažila překonat svůj osobní rekord v jakési hře.

"Já s vámi můžu samozřejmě souhlasit, ale důležité je i to, jak to vidí tady naše slečna!" zareagoval po chvilce na nějakou narážku od přátel mladík a poočku se podíval směrem k ní. Ticho a pohled upřený směrem k blikající bludičce smartfounu mu byly jedinou odpovědí. Musím si zapsat, že se člověk nemá nechat odradit prvním neúspěchem.

"Stejně je zvláštní, že tak krásný slečny jezdí noční tramvají samy, to vypadá jako by snad právě neměly nikoho, kdo by je doprovázel," pokusil se mladík takticky zjistit aktuální rozložení figur na šachovnici. Na konci věty nebyla ani tak tečka, jako spíš řečnický otazník spolu s malou nadějí, že přijde nějaká reakce. Naděje trvala jen pár vteřin a mladík jen nespokojeně našpulil rty. Kamarádi ho postupně přestali zajímat a plně se soustředil na dívku, plně soustředěnou na hru.

"No tak chlapci, mírněte ty vulgarismy, co si o nás tady slečna pomyslí!" vmísil se po další chvilce šikování slov do opileckého žvatlání svých přátel. "Kupříkladu já před takovou dámou mluvím zásadně slušně, ostatně sprostě to vlastně ani neumím, hihihi," rozhýkal se prozatím nepříliš úspěšný balič. Špetka opravdu dobrého humoru nikdy nezaškodí, píšu si. Další zastávka je za námi a mladíkovi se neúprosně krátí jízdním řádem vyměřený čas.

"Za normálních okolností by mladší měli uvolnit místo starším, ale pro tak krásné slečny pochopitelně podobné pravidlo neplatí. Kolik byste řekli, že slečně je? Ne ne, já myslím, že bude mladší. Nebo aspoň mladší vypadá, viďte že jo?" No nevím, nevím, jestli to byla poklona, protože mladík vypadá, že teenagerovským škorním dosud neodrostl. Dívka to asi jako poklonu nevyhodnotila, stejně jako nic jiného, a tvářila se dál nezúčastněně. Frajerský mladík snad rostoucí nervozitou postupně zvyšoval hlas a zdálo se mi, že neopětované pokusy o navázání slibné konverzace díky tomu sleduje stále větší počet cestujících.

"Copak to asi slečně hraje do sluchátek? Třeba máme podobnej hudební vkus!" už skoro křičel, aby přehlušil hudební sluchátkovou clonu. Na to, jak byl mladík viditelně unavený, vyhlížel i nadále značně sebevědomě a navíc hovořil i v ovíněném stavu jako kniha, takže jsem ho podezíral z toho, že by se mohl zajímat o studium práv. Slečně ve sluchátkách slyšitelně něco hrálo, ale nepovažovala za nutné se o to podělit s ostatními.

Když už noční tramvaj brzdila ve stanici, ve které se jeho kumpáni chystali vystoupit, mladík to nevydržel a konečně se na poslední možnou chvíli odhodlal oslovit dívku přímo, sundal si ze zápěstí tenký pásek nějakého koženého náramku, poklepal slečně na rameno a řekl: "Tady máte ode mne na důkaz přátelství, stačí mi za něj jedno telefonní číslo." Celkem logický pokus vlísat se aspoň do mobilu, když se dívka celou cestu nedokázala od svítící krabičky odpoutat. Až teď! Fyzický kontakt už nešlo pominout.

Poprvé během cesty slečna zdvihla zrak od displeje mobilu, sundala si sluchátka, překvapeně vzhlédla k mladíkovi a perfektní "rodilou" angličtinou se ho zeptala, co se stalo, co si přeje a jestli pro něj může něco udělat. Chlapec zalapal po svém opileckém dechu a chvíli se marně snažil zpětně rozkódovat, co slečna právě vyslovila, protože se asi intuitivně cítil být vyzván otazníkem na konci věty. Na telefonní číslo to každopádně nevypadalo.

Poprvé za celou cestu mladíka opustila sebevědomá výřečnost. Chvíli se zdálo, že v duchu osnuje další protiútok, ale náležitá slovní zásoba, která by správně vystihla všechny jeho aktuální myšlenky, se nejspíš nedostavila, protože řekl jen dvakrát zoufale a s dlouhými zámlkami "kenáj… kenáj…", pak rezignovaně mávl rukou a bez dalších řečí vyskočil ze dveří za svými kamarády.

Když se dveře zavřely, slečna se s omluvným a skoro červenajícím se úsměvem podívala na další dosud jen mlčky přihlížející spolucestující a než si znovu nasadila sluchátka a stihla se opět pohroužit do své mobilní hry, pro změnu skvělou češtinou naprosto beze známky cizího přízvuku nahlas připodotkla: "Blbeček!!" Těžké slovo pro rodilé Brity, které bylo proneseno smířlivě a vlastně docela potěšeně. Skoro jsem měl pocit, že kdyby mladík jel až na konečnou, nebyl úplně bez šancí.

V tu chvíli jako by se celou dobu trochu napjatá atmosféra v noční tramvaji uvolnila, lidem povolily tváře do úsměvu a někteří z nich dokonce odcházející skupině mladých flamendrů s neúspěšným baličem v čele z okna tramvaje docela srdečně zamávali.

Pokračoval jsem tramvají už jen chvilku, tak akorát na to, abych si stihl zapsat podstatnou skutečnost, že často jediné výstižné slovo ve správný okamžik vydá za nešikovně načasovanou litanii a někdy asi stojí za to pár stanic si přejet :-).


Pozn.: Na mém blogu najdete kromě - věřím, že většinou humorně laděných - úvah a fejetonů i cestopisné reportáže z Japonska, Řecka a dalších míst, jsou tu i povídky, básně, hrátky s češtinou, haiku, povídání o knížkách, filmech či pražských zákoutích, také celá řada fotografií, doprovázejících četné fotočlánky, a v neděli pak pro změnu vycházejí pravidelné Nedělní miniglosy, v nichž se vracíme k vybraným událostem týdne. V klidu se tu porozhlédněte a věřím, že najdete něco, co potěší vás i případné další vaše známé, kterým byste můj blog mohli doporučit. Tak se nestyďte a dejte jim vědět! :-)

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 VendyW VendyW | E-mail | Web | 11. dubna 2018 v 8:14 | Reagovat

Slečna měla dobrý přístup. Kdysi jsem to takhle zapraktikovala v dobách, kdy jsem jakž takž ještě z učňáku uměla obstojně německy. A zafungovalo to naprosto stejně! :-D

2 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 11. dubna 2018 v 8:19 | Reagovat

Mimochodem, Slivenec a tenhle okraj Prahy ma něco do sebe,  lomy na mramor ruzne přírodní zajimavosti..n Jinak si říkám, kdyby byl mladik "ovinen" ještě o trochu vic, možná by ho ta angličtina neodradila a vařit se dá i s minima .....I like you...No, I love you...etc.

3 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 11. dubna 2018 v 8:44 | Reagovat

To je kouzelné! :-) Obzvlášť kenáj, kenáj mě rozesmálo :-)
Mám trochu podobnou zkušenost - a to když jsme s kamarádkou takhle odehnali pouličního prodavače čehosi, který se zmohl jen na "sorry, we don't speak english" (asi plurál majestátu nebo co) a následně zmátly prodavačku v obchodě tak, že když potřebovala kolem mě projít a já jsem si toho nevšimla, tak za mnou zoufale stála a nevěděla, co má dělat, dokud mě kamarádka neodtáhla :-D
Jak jsou ty cizí řeči praktické :-D

4 king rucola king rucola | Web | 11. dubna 2018 v 8:45 | Reagovat

kenaj nau nou dz slechna personly? sänkju.

5 Axina Axina | Web | 11. dubna 2018 v 9:21 | Reagovat

Historka stará cca 15 let: O polední pauze jsem šla na oběd. V Bubenči byly příležitosti omezené, nejblíž byla jedna restaurace 3.cenové skupiny. Ke stolu si přisedl bez ptaní muž ošuntělého zevnějšku a v povznesené náladě a začal vést obdobné řeči jako mladík z tvého článku. Polkla jsem sousto a s omluvným úsměvem prohlásila: Excuse me, I don't understand you. Do you speak English? V tom okamžiku mi přispěchal na pomoc číšník, který mne znal od vidění už pár let. Začal muže manévrovat od mého stolu. A chlapík - zřejmě aby neztratil důstojnost - začal napodobovat angličtinu! Něco jako Vlasta Burian ve Funebrákovi :-) Bohužel nebyl tak roztomilý...

6 Unavená matka Unavená matka | 11. dubna 2018 v 10:42 | Reagovat

Krásný příběh, nedávno jsem po delší době jela také noční tramvají, a překvapilo mne, kolik lidí v noci cestuje :-) , to de ani člověk nemusí bát v tom davu. Měla jsem strach, bylo to po Febio festu, kino se protáhlo, neboť předřečník se rozmluvil a nevěděl kdy přestat chválit film, a bylo jasné, že poslední busy ujedou, tak lidé z obecenstva začali vykřikovat: "stačí, už žádné komentáře, my si názor utvoříme sami!" :-D

7 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 11. dubna 2018 v 10:47 | Reagovat

Poznámka poslední: Kolik jazyků umíš, tolikrát baličem jsi.

8 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 11. dubna 2018 v 10:49 | Reagovat

Venca Dg na to šel mnohem přímočařeji, novinami sbalenými do ruličky, lehce praštil dívku po hlavě a pravil:
"Snad se mi konečně podaří seznámit se via Právo."

9 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 11. dubna 2018 v 13:01 | Reagovat

Troch mne udivuje neznalost anglického jazyka u mladíka, učí se přece ve škole. Byl by docela slečnu doběhl, kdyby také mluvil anglicky, ale to by pak už nebyl tak zajímavý, veselý článek ze zážitku při noční jízdě... :-D

10 pavel pavel | Web | 11. dubna 2018 v 13:12 | Reagovat

Cizí řeč je dobrý způsob, jak se někoho zbavit, bez toho abych ho urazil. :-)

11 Kitty Kitty | E-mail | Web | 11. dubna 2018 v 13:40 | Reagovat

Jednou jsem taky zabodovala s němčinou v Maďarsku. Jo, kdo umí jazyky... já ale nemám ráda tu všechno svazující engličtinu. V obchodě mnohdy ani nezjistíš, co nabízejí. Ale to sem tak přímo nepatří.
Jedno pozorné ucho a jsi KING! :-P

12 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 11. dubna 2018 v 14:03 | Reagovat

[11]:
Kdysi si jedna známá chtěla v Německu koupit srp a nevěděla, jak se tento nástroj žence řekne německy. Nakonec si poradila si poradila, pravíc:
"Sovjetyše symbols - buch-buch najn." :-)

13 Joina Joina | Web | 11. dubna 2018 v 15:21 | Reagovat

Všimla jsem si, že hodně mladých žen hraje na mobilu jaké si hry a často se při nich rozčilují.
Ale pěkný příběh. Moje poslední historka s angličanem byla taková, kde v našem městečku stojí pár ve středním věku v domnění, že se mě budou ptát česky na hodiny a místo toho, kde je autobusová zastávka a v kolik hodin jede autobus, jsem zvládla říci běžte rovně dolů a nic jiného jsem v angličtině nedala a utíkala pryč.

14 Čerf Čerf | E-mail | Web | 11. dubna 2018 v 20:26 | Reagovat

[1]: Už jsem něco podobného viděl víckrát a kdysi dávno ještě ve svém "fabulátorském období" jsem dokonce několikrát celkem věrohodně použil v "konverzaci" zcela vymyšlený jazyk, což bych už teď nejspíš vůbec nedokázal :-).

[2]: Myslím, že prostě zafungoval moment překvapení, to pak má hlava rázem vymeteno :-).

15 Čerf Čerf | E-mail | Web | 11. dubna 2018 v 20:29 | Reagovat

[3]: Samozřejmě v textu nejde o přesné citace, jen o smysl mladíkových promluv. Ale "kenáj...kenáj..." je opravdu přesně ocitováno, tuhle rozpačitou repliku jsem si zapamatoval i bez zapisování a měl jsem co dělat, abych se nazačal smát nahlas.

[4]: "sänkju" je moc hezké slovo: Anglické poděkování s těžkým finským akcentem :-).

16 Čerf Čerf | E-mail | Web | 11. dubna 2018 v 20:32 | Reagovat

[5]: To napodobování existujícího jazyka v komunikaci s někým, kdo ho použije, je dost zoufalá metoda. Tedy - bez Burianovy roztomilosti, samozřejmě :-).

[6]: Noční tramvaje jsou docela nabité. Tohle bylo v normální pracovní den a tramvaj byla plná skoro celou cestu.

17 Čerf Čerf | E-mail | Web | 11. dubna 2018 v 20:44 | Reagovat

[8]: Pamatuju se na celkem úspěšnou metodu svého spolužáka: Čas od času oslovil vybranou dívku třeba slovy: "Slečno, nebyla jste náhodou loni na jaře v Bombaji?" A když slečna odpověděla, že samozřejmě ne, dodal: "Já taky ne! Vidíte, máme hodně společného!" :-) Na něco takového je těžké se aspoň neusmát :-).

[9]: Jak už jsem psal v jednom komentáři, myslím, že zafungoval moment překvapení. Člověk musí mít cizí jazyk dobře zažitý, aby uměl reagovat pohotově na neočekávanou situaci. Navíc na alkohol lidé reagují různě: Někomu spíš pomáhá (po pár panácích jsem kdysi - neuměje slušně ani jeden z obou jazyků - celkem bez problémů tlumočil anglo-francouzskou diskusi jakési skupiny Finů s partou obyvatel Toulouse, přičemž po vystřízlivění všechna slovíčka zase zalezla hluboko do  podvědomí :-)), jinému zablokují i poslední mozkové buňky.

18 Čerf Čerf | E-mail | Web | 11. dubna 2018 v 20:55 | Reagovat

[10]: Je to tak. Spíš mě překvapilo, jak se mladík nechal zaskočit.

[11]: A teď si vem, jak bys zabodovala maďarštinou v Německu! Mně anglicismy nevadí, když se používají inteligentně a s mírou a jen nenahrazují nedostatky v češtině :-).

[13]: Asi před dvěma lety jsem doprovázel při celodenním výletu Prahou své francouzské přátele, kteří hrdě odmítli výhodu mateřského jazyka a navrhli povídat si anglicky, načež mi ale každou chvíli kladli děsně intelektuální otázky typu: "Jaký vztah mají soudobí Češi k literárnímu a dramatickému odkazu Václava Havla", a to vám řeknu, že nebylo jednoduché utřídit si myšlenky ani v češtině :-).

19 TlusŤjoch TlusŤjoch | E-mail | Web | 11. dubna 2018 v 22:04 | Reagovat

[17]:
Slečno, vy máte hezkého psíka. Mohu si vás pohladit?

20 mysteriouswolf mysteriouswolf | Web | 12. dubna 2018 v 7:45 | Reagovat

Skvěle jsem se pobavila :D Díky za tento článek :-)

21 Jarka Jarka | Web | 12. dubna 2018 v 10:11 | Reagovat

Cizí jazyk se dá využít i k nekalostem. Když jsem byla před Vánocemi v Praze, tak do mě mírně strčil anglicky mluvící muž a ujistil mě, že tato tramvaj jede na Hrad. Sám zůstal na zastávce. Po vystoupení jsem zjistila, že mám otevřenou jednu z kapes u batohu. Naštěstí to byla kapsa kde jsem měla jen kapesník a žvýkačky...

22 Janinka Janinka | E-mail | Web | 12. dubna 2018 v 15:38 | Reagovat

Vytrvalý hoch, má šanci, že to někam v životě dotáhne, byť v jiné oblasti, než na kterou se soustředil :-D.

23 Čerf Čerf | E-mail | Web | 12. dubna 2018 v 20:40 | Reagovat

[20]: Rádo se stalo, jsem rád, že tě vyprávění pobavilo.

[21]: Jestlipak ona to nebyla legendární "kapsářská" tramvaj číslo 22... Ještěže byly v kapsičce jen žvýkačky.

24 Čerf Čerf | E-mail | Web | 12. dubna 2018 v 20:46 | Reagovat

[22]: Taky si to myslím. Vypadal, že se jen tak nevzdává.

25 Poustevnice, Čarodějka Poustevnice, Čarodějka | E-mail | Web | 13. dubna 2018 v 2:48 | Reagovat

Shledávám sluchátka v uších za velice praktickou věc. Za mých mladých let se v tramvaji četla knížka a být zabrána do čtení a neslyšet, bylo dost nevěrohodné. Přesto se to používalo. Finta s angličtinou je dobrá, ale co kdyby chlapec rozuměl? My s Voničkou občas mluvíme mimozemštinou. Té v okolí nerozumí nikdo a my z toho máme bžundu.

26 Čerf Čerf | E-mail | Web | 13. dubna 2018 v 8:17 | Reagovat

[25]: Ano, knížka byla taky často hlavně formou odstupu od okolí. Proti kombinaci mobil - sluchátka to byl ale jen slabý odvar :-).

27 pavel pavel | Web | 13. dubna 2018 v 11:27 | Reagovat

[26]: Kniha je opravdu slabý odvar... je to i dobrá záminka k seznámení... zeptat se co čte. :-)

28 Miloš Miloš | Web | 16. dubna 2018 v 10:42 | Reagovat

:-D To je perla. Ale mladíka je mně docela líto, přes ovínění jeho pokusy byly docela kultivované a takové drsné zhodnocení si nezasloužil.

29 Ji Hei - Fotografie Ji Hei - Fotografie | E-mail | Web | 17. dubna 2018 v 10:46 | Reagovat

Moc pěkný příběh :). Petře, opravdu skvěle píšeš. Jsem líný čtenář, delší texty většinou neudrží mojí pozornost, ale to, co píšeš ty, dočítám s chutí až do konce :).

30 Čerf Čerf | E-mail | Web | 19. dubna 2018 v 6:37 | Reagovat

[28]: Pokusy byly sice kultivované, ale dost naléhavé :-).

[29]: Díky, to je pro mne samozřejmě vyznamenání :-).

31 stuprum stuprum | Web | 20. dubna 2018 v 1:33 | Reagovat

Nyní máme díky čerfovi namísto litanií na cenu uzenin a vzrůstající poplatky za doktory zvěčněnu nesmrtelnou scénu svádění, tak jak je přístupná jedině člověku postmodernímu.

32 Bev Bev | E-mail | Web | 20. dubna 2018 v 20:25 | Reagovat

Moc se mi to líbilo. Krásné zážitky z hromadné dopravy. To se každému nenaskytne a taky ne každý to dokáže zaznamenat. :-)

33 Čerf Čerf | E-mail | Web | 25. dubna 2018 v 22:31 | Reagovat

[32]: Děkuji, rád jsem se podělil :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama