Druhá návštěva židovského hřbitova v Řešíně

3. srpna 2018 v 12:23 | Petr Vápeník |  Fotočlánky

Před nedávnem jsem ve speciálním článku představil pozoruhodný Bezdružický židovský hřbitov u Řešína. Trochu jsem si nadával, že jsem hřbitov fotil v těch nejnemožnějších světelných podmínkách za ostrého odpoledního slunce, které ještě svítilo z boku, takže kromě několika fotek dělaných prakticky ve stínu to byla dost hrůza. Protože následující neděle v Konstantinkách propršela, rozhodl jsem se využít hned následující den, kdy se na obloze daly očekávat zbytky oblačnosti, ke druhé návštěvě, protože v dalších dnech se měly vrátit jasné horké dny, které focení malebných lesních hřbitůvků moc nesvědčí.

Na místo činu jsem se vrátil v pondělí před jedenáctou hodinou, měl jsem s sebou prakticky veškerou techniku, kterou jsem si do Konstantinových Lázní přivezl a doufal jsem, že podmínky aspoň na chvilku umožní normální focení. Počítal jsem asi tak s hodinovým focením s tím, že pak se pořádně projdu po okolí a ve tři hodiny odpoledne odjedu přímo z Řešína přímým autobusem (no, přímým, on si zajížděl do mnoha dalších obcí, byl to takový "přímý vyhlídkový autobus", kterým jsem jel celou cestu dočista sám). V první řadě jsem zjistil, že o víkendu někdo stihl posekat vysokou trávu i na druhé půlce hřbitova, což mi znemožnilo hledat zajímavé záběry starých náhrobků schovaných v porostu. Je zajímavé, že lidé jsou nejaktivnější v době, kdy se nám to často moc nehodí, na druhou stranu jsem samozřejmě rád, že se někdo o hřbitov systematicky stará.

Obloha byla posetá mraky, takže se slunce co chvíli schovávalo a zase vylézalo, chvíli pálilo bez omezení, chvíli jen lehce zpoza mraků prosvítalo, chvilku svítilo na jednu a chvíli zase na druhou část hřbitůvku, takže jestli mě sledovala CIA z některé ze svých špionážních družic, naskytl se jí zajímavý pohled na chlapíka při těle, který na pohled zmateně pobíhá po lesním hřbitově sem a zase tam, stále prohazuje objektivy, přestavuje stativ, přenáší hromádku svých zavazadel a snaží se využít různě nasvícenou anebo naopak zastíněnou scénu. Zabral jsem se do práce a musím říct, že to pak čas běží neuvěřitelně rychle. Nakonec jsem strávil intenzivním focením tři a půl hodiny a měl jsem co dělat, abych nakonec - i bez výletů po okolí - autobus v nedalekém Řešíně vůbec stihl. Mimochodem, za celých dlouhých pět hodin, které jsem na tom zajímavém místě dohromady strávil, nepřišel ani jediný turista nebo náhodný kolemjdoucí. Zajímavý prostor na focení jsem měl celou dobu jen sám pro sebe.

Celkem jsem ten den udělal na řešínském židovském hřbitově asi 300 fotek. Dnes vám ukážu osm z nich a na závěr článku přidám odkaz na svůj fotoweb, kde jsem udělal celkový výběr 30 fotek z obou dnů focení.

Chytat zajímavé světelné kreace nebylo nic jednoduchého: Někdy se zčistajasna objevil pěkně nasvícený jediný náhrobek z té asi stovky kamenů na docela velké ploše a než jsem k němu stihl doběhnout, světelené kouzlo úplně nebo zčásti pominulo. Mimochodem, v této části hřbitova byla ještě při porvním focení vysoká tráva a "titulní náhrobek" z následující fotky byl prakticky celý schovaný (v prvním článku - viz odkaz nahoře - ostatně můžete jeho fotku také vidět).


Přibližně tenhle záběr jsem rovněž měl v minulém článku. Tehdy vyšel mimořádně mizerně, při druhém focení to bylo sice nikoli optimální, ale přece jen o dost lepší.



Vůbec poprvé jsem v Řešíně viděl netradiční náhrobky ve tvaru zlomeného kmene stromu. Trochu jsem hledal na webu a našel jsem zmínku, že by to mělo symbolizovat předčasně ukončený život.



Asi nejzajímavější z rohů hřbitova poblíž "vstupní brány", kterou tvoří jeden položený silný kmen a druhý nad ním ohnutý do oblouku. Naopak kmen na obrázku padl zjevně nezáměrně, protože nevydržel některý z nedávných silných poryvů větru. Ještěže mi ho správci hřbitova taky rychle neuklidili jako uschlou vysokou trávu.



Moje nejkratší ohnisko objektivu, které už dokáže ve spojení s fullframem hodně zkreslovat perspektivu, je 17 mm. Na následující fotce je vidět, jak se do takového záběru vejde celý velký náhrobek docela zblízka a navíc ještě okolní les na pozadí.



Nebyl bych to já, kdybych aspoň nezkusil využít kontrastu tmavých kamenů a tmavých jasných částí oblohy s bílými po obloze se docela rychle přemisťujícími mraky, který se zajímavě zobrazí při převodu z infračervené oblasti spektra. Na odkazu z konce článku najdete i černobílou podobu této fotky, která, myslím, taky nevyšla úplně špatně.



Starými zpřeházenými kamennými zlomky prorůstají nové rostliny; tady to skoro vypadá, jako by si staré kamenné ruce snažily prohrabat cestu z podzemí na povrch země.



No a na závěr pro změnu fotka udělaná teleobjektivem, který dokáže vyseknout malý kousek reality prakticky bez vazby na okolí. Když navíc použijete malou hloubku ostrosti, aby bylo zřejmé, který náhrobek má mít na fotce hlavní roli, a nezradí vás osvětlení, může taky vyjít slušná fotka.



Tak to byla malá fotografická ochutnávka z druhého focení v lese poblíž Řešína. Kompletní vybranou kolekci 30 fotek z obou dnů si můžete prohlédnout na mém webu www.petrvapenik.cz (.com, .eu) v následující fotogalerii: e-Xpozice Židovský hřbitov Řešín (odkaz vede přímo na první fotku umístěnou v galerii, dál se dostanete např. šipkami).

POZOR - aktuální informace pro všechny blogové čtenáře, kteří si rádi prohlížejí nejen fotky na obrazovce počítače či na displeji mobilu, ale i velké papírové zvětšeniny zavěšené na stěnách výstavních sálů: 21. srpna 2018 v 18:00 začne na zámku v Dobřichovicích vernisáží výstava mých fotografií. Podrobnosti najdete v článku Informace o mé výstavě na dobřichovickém zámku.

A co vám můj blog - pokud ho prozatím neznáte - může ještě dále nabídnout? Kromě fotočlánků najdete na blogu např. cestopisné reportáže z Japonska, Řecka a dalších míst, jsou tu i - věřím, že většinou humorně laděné - úvahy a fejetony, povídky, básně, verše haiku, hrátky s češtinou, povídání o knížkách, filmech či pražských zákoutích a každou neděli i malé ohlédnutí za týdnem v politice a společnosti pojaté s úsměvným nadhledem - Nedělní miniglosy, které se zatím zde na blogu dočkaly 455 vydání.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 VendyW VendyW | E-mail | Web | 3. srpna 2018 v 12:59 | Reagovat

Podívala jsem se na ten výběr a dost dobrý! Kouzlení s ohnisky a objektivy ti jde parádně. Tentokrát se mi ta infra líbí v původní velmi zvláštní barevnosti oblohy víc než ta čb.

2 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 3. srpna 2018 v 18:41 | Reagovat

Zajimavy je ten zlomeny kmen jako symbol předčasně ukonceneho života...a pak ta fotks s efetky na.obloze

3 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 3. srpna 2018 v 20:24 | Reagovat

Pěkné.

4 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 3. srpna 2018 v 22:40 | Reagovat

Prošla jsem ten výběr- zajímavé snímky. Mne trochu deprimující, snad jen ty rostliny trochu zmírňují ten smuteční dojem. Je to hřbitov, tak co jiného, že? Ta barevná fotka je hezčí než černobílí , přestože někdy to je naopak. Na tom  pomníku vidím soví oči a mezi nimi chochol přilby.

5 Čerf Čerf | E-mail | Web | 4. srpna 2018 v 9:35 | Reagovat

[1]: Uvažoval jsem, že bych tu fotku nějak propašoval do výstavní kolekce, ale při velkém zvětšení vylezou její technické nedostatky :-).

6 Čerf Čerf | E-mail | Web | 4. srpna 2018 v 9:36 | Reagovat

[4]: Soví oči s chocholem - to je pěkné přirovnání :-).

7 Janinka Janinka | E-mail | Web | 4. srpna 2018 v 10:35 | Reagovat

Parádní! Ty prsty vypadají trochu děsivě...

Vzpomněla jsem si na tebe, když jsme byli na dovolené, taky tam byl židovský hřbitov. Bylo zvláštní, jak o něm místní mluví - jako o "žiďáku".

8 King Rucola King Rucola | Web | 4. srpna 2018 v 11:16 | Reagovat

vyborne foky!

9 Radka Radka | E-mail | Web | 4. srpna 2018 v 20:53 | Reagovat

Fotka s oblohou se mi líbí ve všech úpravách. Pak ta v "vylézajícíma rukama" ze země je zajímavá a pak na Tvém webu 12, ty modré kvítky to velmi "oživují". Zajímavá podívaná, myslím, že se po dlouhé době podívám na židovský hřbitov u nás ;-)

10 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 5. srpna 2018 v 8:18 | Reagovat

Fotka s kontrasty kamenů vůči obloze mě fakt dostala. První, co mě při pohledu na ni napadlo, byla Divá Bára.... :-)

11 Čerf Čerf | E-mail | Web | 6. srpna 2018 v 7:49 | Reagovat

[7]: Hodně podobných míst se v posledních letech aspoň zčásti zrekonstruovalo a jsem za to rád.

[8]: Děkuji!

12 Čerf Čerf | E-mail | Web | 6. srpna 2018 v 7:51 | Reagovat

[9]: S modrými kvítky jsem se chystal ještě trochu pracovat, ale už jsem to nestihl :-).

13 Čerf Čerf | E-mail | Web | 6. srpna 2018 v 7:56 | Reagovat

[10]: Tohle je výhoda oblačné oblohy, když se oblaky pohybují po obloze docela rychle, protože pak při dlouhé expozici vzniká pokaždé úplně jiná sestava a "rozšmouhování" mraků :-).

14 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 13. srpna 2018 v 14:24 | Reagovat

Člověk by neřekl, co ta trocha posekané trávy dokáže. I když je patrně fotografická kvalita téhle várky fotek vyšší, víc mě oslovila ta předchozí, zarostlá, přírodní, polodivoká. A samozřejmě také skutečnost, že se o hřbitov někdo stará, ale to už je, řekněme, o něco racionálnější oslovení :-)

15 Čerf Čerf | E-mail | Web | 13. srpna 2018 v 19:11 | Reagovat

[14]: Mě tím posekáním trávy vysloveně naštvali, protože jsem se na hledání zajímavých záběrů trávy a kamenů v lepších světelných podmínkách těšil. Říkal jsem si, že přes víkend se tomu nikdo věnovat nebude, a spletl jsem se :-).

16 veruce veruce | Web | 14. srpna 2018 v 11:46 | Reagovat

Dobré fotky, tyto hřbitovy mají zajímavou atmosféru.

17 Miloš Miloš | Web | 4. září 2018 v 23:22 | Reagovat

Celá scenérie s náhrobky má přízračnou atmosféru. A obloha na třetí odspodu to podtrhuje.

18 Čerf Čerf | E-mail | Web | 5. září 2018 v 8:07 | Reagovat

[16]: Děkuji.

[17]: Ano, atmosféra tam byla zvláštní, ale to tak je na hřbitově (navíc na takovém, který má pohnutou historii) často.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama